Článek
Dneska dělám v Litvínově podkroví, makám si tak v klidu, když z přízemí slyším dětský hlásek:
„Mami, kde jsou ručníky? My je s tátou od včera nemůžeme najít!“ Z patra se nese unavený hlas mámy:
„Na sušáku!“
A holčička suše odpoví:
„Tam jsme s tátou koukali. Tam nebyly.“
No málem jsem se neudržel a slítl ze štaflí. Přesně jak u nás doma –Může to být cokoliv – klíče, máslo v lednici, ovladač. Dokud nám to někdo nedá přímo do ruky, je to pro nás jako zakleté.
Nevím, co za kouzlo na ty věci hážou ženský, ale funguje to. Ať koukáš jak chceš, stejně to nevidíš – dokud ti to nepodá ona, s výrazem: „Vždyť to tam celou dobu je!“ No jasně, lásko. Ale jen když se díváš ty.
