Článek
Někdy si říkáš, co všechno je člověk schopný udělat kvůli lásce. A pak potkáš někoho, kdo ti tu otázku rovnou zodpoví – i s bonusem. Tohle není vymyšlený příběh. Tohle se skutečně děje. A já to sleduji z první řady.
Můj známý je zamilovaný. Nešťastně. A možná i trochu nebezpečně.
Ta žena je vdaná. Má dítě. A nejen tak ledajaké dítě – nemocné. Manžel? Finančně zajištěný, stabilní, rozhodně žádné ořezávátko. Ona od něj nechce odejít. Ať už ze soucitu, kvůli penězům nebo ze zvyku – to už se nedozvíme. Každopádně zůstává. A přitom udržuje kontakt s mým známým, který je do ní po uši.
A teď přijde to, co zní jako zápletka z levného románu. Jenže ona je to realita.
On za ní pořád jezdí, kupuje dárky, čeká, doufá. A když už došly logické argumenty a emoce začaly tlačit, přišla na řadu ezoterika. Oslovil paní, co „pracuje s energiemi“. Ta mu doporučila zapalovat černé svíčky. Za to, aby se ona rozvedla. Přesněji řečeno – aby manžel sám odešel.
Ano, čteš správně. Černé svíčky, rituály, záměry. Není to scénář z Netflixu, ale Most 2025.
A já? Já jen přihlížím. Nezasahuju. Už jsem pochopil, že někdy člověk nechce slyšet pravdu. Chce jen víc důvodů, proč věřit iluzi.
Co z toho plyne? Že posedlost si nevybírá. Že ani značka oblečení a vlastní podnikání (ano, tenhle známý má svou značku Forsize) nezaručí, že tě láska nesemele. A že když ti někdo říká „je to složité“, může tím myslet „nikdy s tebou nebudu, ale hodíš se mi jako opora“.
A co vy? Věřili byste na černé svíčky? Nebo na zdravý rozum?
