Hlavní obsah
Rodina a děti

Jarní prázdniny nás přišly draho. Za týden na lyžích jsme dali veškeré úspory na novou kuchyň

Foto: Freepik

Nikdy by mě nenapadlo, že budu jednou počítat každou korunu na dovolené. Že budu s hrůzou sledovat, jak se naše úspory tenčí rychleji než sníh na sjezdovce v březnovém slunci. A přesto - tady jsem.

Článek

Začalo to nevinně. „Mami, všichni jedou na jarní prázdniny lyžovat,“ oznámila mi dcera Eliška jednoho lednového večera. „Můžeme taky?“ přidal se syn Tomáš. A já, místo abych byla rozumná a řekla ne, jsem se nechala unést představou idylické rodinné dovolené. Však jsme na horách nebyli už tři roky! Děti vyrostly, manžel je věčně v práci, zasloužíme si přece trochu radosti, ne?

Jenže jsem netušila, co taková radost dneska stojí.

Začala jsem plánovat. Krkonoše, jasná volba. Blízko, krásně, tradičně. Pec pod Sněžkou nebo Špindl, tam to známe. Jenže pak jsem začala hledat ubytování. A zjistila jsem, že ceny od našeho posledního pobytu vyletěly někam ke stratosféře. Za týden v průměrném penzionu chtěli víc, než stojí naše měsíční hypotéka!

„To je normální,“ uklidňoval mě manžel. „Všechno zdražilo. Ale máme přece něco našetřeno, ne? Děti si to zaslouží.“

A tak jsem zatnula zuby a zarezervovala penzion v Peci. Ne nejdražší, ale rozhodně ne nejlevnější. Polopenze, ať nemusím po lyžování ještě vařit. Čtyřlůžkový pokoj s vlastní koupelnou 28 tisíc za týden. Polkla jsem naprázdno, když jsem to platila, ale říkala jsem si - jednou za čas, co už.

Jenže ubytování byl teprve začátek.

Pak přišly skipasy. Koukala jsem na ceník a nevěřila vlastním očím. 1390 korun za jeden den pro dospělého! 900 korun za dítě! To znamená, že jen za jeden den lyžování naše čtyřčlenná rodina zaplatí 4580 korun. Za týden? Skoro 30 tisíc jen za lístky na vlek!

„To je šílené,“ postěžovala jsem si kamarádce. „Za ty peníze bychom mohli letět k moři.“

„Tak kupte sezónku,“ poradila mi. „Vyjde to levněji, když budete jezdit častěji.“

Jenže my nejezdíme častěji. My jezdíme jednou za rok, na jarní prázdniny. A sezónka za 15 tisíc pro dospělého a 11,5 tisíce pro dítě nám fakt nepomůže.

Nakonec jsme koupili šestidenní skipasy. Se slevou z online nákupu nás to stálo „jen“ 23 tisíc. Další zářez do rodinného rozpočtu.

Ale to pořád nebyl konec. Protože děti za ty tři roky vyrostly, potřebovaly nové lyžařské oblečení. Bundy, kalhoty, rukavice, helmy… Dalších 15 tisíc v tahu. A to nepočítám půjčovné za lyže a boty, protože kupovat vlastní by byla čirá ekonomická sebevražda.

Když jsme konečně dorazili do Pece, měla jsem pocit, že už nemůžeme utratit víc peněz. Jak jsem se mýlila! Protože co dělá normální člověk po celodenním lyžování? Jde si dát svařák, horkou čokoládu, klobásu… A věřte mi, ceny v horských buffetech jsou kapitola sama pro sebe. 90 korun za svařák, 120 za čokoládu, 150 za párek v rohlíku. Násobte čtyřmi lidmi a sedmi dny.

A pak ty „drobnosti“. Zapomenuté lyžařské brýle - 1200 korun. Ztracená čepice - 600 korun. Rozbitá hůlka - 800 korun za novou. Vlekovka spadlá z bundy - 100 korun za novou. A samozřejmě, děti chtěly do aquaparku, na bobovou dráhu, na snowtubing… Další a další výdaje.

Když jsme po týdnu odjížděli domů, otevřela jsem bankovní aplikaci a málem dostala infarkt. Za jeden týden jsme utratili veškeré úspory, které jsme střádali na novou kuchyň. Přes 80 tisíc korun za sedm dní v Krkonoších!

„Stálo to za to?“ zeptal se mě manžel cestou domů. Děti na zadním sedadle spokojeně spaly, unavené po týdnu na čerstvém vzduchu.

Chtěla jsem říct, že ne. Že je to šílenství utrácet tolik peněz za týden zábavy. Že jsme nezodpovědní, že jsme měli být rozumnější, šetrnější.

Ale pak jsem si vzpomněla na Eliščin smích, když poprvé sjela modrou sjezdovku bez pádu. Na Tomášovu hrdost, když zvládl svůj první skok ve snowparku. Na večery strávené hraním karet a povídáním, bez mobilů a tabletů. Na ten vzácný čas, kdy jsme byli opravdu spolu, jako rodina.

„Stálo,“ odpověděla jsem nakonec. „Ale příští rok jedeme k babičce na chalupu.“

Protože pravda je taková, že dnešní ceny v Krkonoších jsou pro běžnou rodinu se středními příjmy naprosto šílené. Lyžování se stalo luxusem, který si nemůžeme dovolit každý rok. Ne pokud chceme taky někdy jíst, platit nájem a posílat děti na kroužky.

A tak, milé Krkonoše, bylo to krásné, ale loučím se s vámi. Možná se uvidíme za pár let, až našetřím další kuchyň, kterou obětuju týdnu na sněhu. Nebo možná objevíme kouzlo letní turistiky, která snad ještě nezruinuje rodinný rozpočet.

Protože jarní prázdniny na lyžích jsou krásné. Ale ta cenovka? Ta už tak krásná není.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz