Hlavní obsah
Příběhy

V obchodě se ke mně hlídač choval jako ke zlodějce. Když zjistil, kdo jsem, rychle dal výpověď

Foto: Freepik

Do obchodu chodím často. Jsem tak trochu zvyklá si věci sama osahat, srovnat, promyslet si nákup bez toho, abych se cítila pozorovaná.

Článek

Tentokrát jsem ale měla pocit, že mě někdo sleduje od chvíle, kdy jsem vešla. Nenápadné postávání mezi regály, pohledy zpoza výstavky. Dělala jsem, že si toho nevšímám, ale napětí se ve mně kupilo.

Nakupovala jsem jako vždycky. Vzala jsem pár věcí do košíku, u jedné drobnosti jsem se na chvilku zarazila, vrátila ji zpět a pokračovala dál. U pokladny jsem zaplatila, schovala účtenku, upravila si tašku a chystala se k východu. V tu chvíli ke mně přistoupil muž v černém svetru s visačkou „bezpečnostní služba“ a zastoupil mi cestu.

„Můžete jít se mnou?“ pronesl tónem, který měl daleko k žádosti. Spíš příkaz. Zmateně jsem se na něj podívala, ale poslušně jsem šla. Zavedl mě do malé místnosti za prosklenými dveřmi a spustil monolog o tom, že se podezřele chovám a pravděpodobně jsem něco odcizila. Prý mají záznam z kamery, že jsem manipulovala se zbožím, které pak v košíku nebylo.

Slušně, ale pevně jsem mu oznámila, že nic neukradla. Nabídla jsem, že klidně zavoláme policii. On ale dál trval na své verzi, aniž by se podíval na účtenku nebo ověřil, co se vlastně stalo. Po několika minutách trapného mlčení a přehrávání záznamu, kde bylo jasně vidět, že věc vracím zpět do regálu, se konečně omluvil. Spíš však neochotně. Zřejmě čekal, že se rozčílím nebo uteču. Místo toho jsem mu klidně poděkovala a vytáhla vizitku.

„Možná by bylo fajn vědět, na koho si příště dovolujete,“ podala jsem mu kartičku. Zbledl, přečetl si jméno a funkci. Oblastní manažerka. A nejen tak ledajaká. Měla jsem na starosti právě tento řetězec. Druhý den mi přišel e-mail. Omluva. Prý nedorozumění, prý stres, že se omlouvá i jménem celé směny. Jenže reputaci už to nezachránilo. Ještě ten týden mi kolegyně hlásily, že dotyčný muž dal výpověď.

Bez vysvětlení, bez rozloučení. Zřejmě mu došlo, že si dovolil moc. Neudělala jsem z toho žádnou velkou kauzu. Nepotřebovala jsem ho zostudit ani se mstít. Ale myslím, že někdy je důležité si uvědomit, že každý zákazník je člověk. A že za ta tři čísla na kameře může stát někdo, koho vůbec neznáme. I na druhé straně se totiž může stát chyba, a ta pak bolí víc než ukradené zboží.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz