Článek
Přímo pod rušným Zelným trhem v Brně se rozprostírá svět, o kterém nemá většina lidí ani tušení. Stačí sejít pár schodů a člověk se ocitne v jiném čase. Osm metrů pod povrchem se vine spletitá síť středověkých sklepů a chodeb, které pamatují doby, kdy se tu místo kaváren prodávalo víno, obilí a sůl.
Labyrint vznikl už ve středověku. Měšťané si pod svými domy budovali sklepy, aby měli kde uchovávat zásoby. Potraviny, sudy s vínem, vzácné suroviny – všechno, co bylo potřeba chránit před vedrem, vlhkem nebo cizími zraky. V době válek se sklepy stávaly útočištěm, kam lidé schovávali nejen zásoby, ale i sami sebe.
Některé chodby jdou osm metrů pod zem, spojují domy nad sebou, kříží se, ztrácejí ve tmě. Místní o nich často neměli ani tušení. Ve sklepích se kdysi vařilo pivo, udilo maso, ukrývaly se důležité dokumenty. V Brně existuje stará mapa, která ukazuje, že podzemí bylo mnohem rozlehlejší, než dnes vypadá.
Labyrint se dnes otevřel návštěvníkům. Sklepy jsou nasvícené tak, aby zůstala zachovaná původní atmosféra. Někde se dochovaly staré klenby, jinde studny nebo základy domů, které už nad sebou dávno nic nemají. V létě tu panuje chlad, který lidé s úlevou vítají.
Podzemí dostalo v posledních letech i moderní péči. Instalovaly se odvlhčovače, bezpečnostní senzory, nové značení. Přesto si sklepní chodby zachovaly svůj původní charakter. Místy jsou nízké, křivé, někde se musí člověk sklonit.
Největší kouzlo má část, kde dřív fungovala alchymistická dílna. Místnost plná baněk, svíček a starého nářadí připomíná doby, kdy lidé věřili, že v hlubinách země najdou tajemství věčného života. Kousek dál je krčma – dřevěné lavice, sudy, ticho přerušované jen ozvěnou kroků.
V jedné z hlubších částí podzemí stojí železná klec. Prý se v ní za trest zavírali rušitelé nočního klidu. Stačí se jen trochu přiblížit a člověk si snadno představí, jaké to muselo být stát tam v temnotě a čekat, až si na něj město zase vzpomene. A není to nic příjemného. Celý labyrint připomíná dobu, kdy podzemí nebylo turistickou atrakcí, ale součástí každodenního života. Sklepy chránily maso, sýry i obilí. Udržovaly si stálou teplotu a vlhkost, díky čemuž potraviny vydržely i přes zimu.
Na podobné sklepy narazíme i v jiných evropských městech, ale ten brněnský má zvláštní kouzlo – možná proto, že je tak blízko a přitom tak skrytý. Zatímco místní často projdou po Zelném trhu, aniž by tušili, co se ukrývá pod jejich nohama, turisté ze světa sem míří cíleně. Hledají tiché místo plné příběhů, které se dochovaly pod ruchem města.
