Článek
Mladá dívka, která se postavila nacistům. Tak by se dal ve zkratce popsat příběh Zinaidy Portnové. Ta se narodila v roce 1926 v Leningradu do prosté dělnické rodiny. Její otec pracoval v továrně Kirov a Zinaida chodila do místní základní školy číslo 385. Její život se ale dramaticky změnil v roce 1941. Když nacistické Německo zaútočilo na Sovětský svaz, poslali rodiče mladou Zinaidu k babičce na venkov do Vitebské oblasti.
Mysleli si, že tam bude v bezpečí. Opak byl ale pravdou. Právě u babičky se odehrál moment, který navždy změnil Zinaidin život. Když nacisté přišli zabavovat dobytek, brutálně napadli její babičku. Tento zážitek v mladé dívce probudil nenávist k německým okupantům. Šestnáctiletá dívka se rozhodla bojovat proti nacistům. Důvod byl jasný - nemohla odpustit, jak krutě zacházeli s její babičkou. Když jí nabídli členství v mládežnické organizaci Komsomol a možnost zapojit se do partyzánského odboje, ani chvíli neváhala.
Mladá partyzánka se rozhodla pomstít svou babičku
Zinaida se ukázala jako neohrožená bojovnice. Začínala s roznášením letáků proti nacistům. Brzy jí ale svěřili náročnější úkoly. Měla na starosti schovávání zbraní a jejich distribuci mezi další odbojáře. Naučila se také sama perfektně zacházet se zbraněmi. K jejím úkolům patřilo i špehování německých jednotek - sledovala jejich pohyby a tyto důležité informace pak předávala dál. Zinaida se v odboji rychle osvědčila. Brzy se začala podílet na útocích proti nacistům. Se svými spolubojovníky napadali elektrárny a cihelny. Při těchto akcích přišlo o život více než 100 německých vojáků. Nejznámější je ale její odvážný čin v Obolu.
Nastoupila tam jako pomocnice v kuchyni německé posádky. Do jídla pro vojáky přimíchala jed. Nacisté ji ale hned začali podezřívat. Aby dokázala svou nevinu, udělala něco neuvěřitelného - sama snědla otrávené jídlo. Byl to obrovský risk. Jed byl tak silný, že někteří němečtí vojáci na jeho následky zemřeli a další měli vážné zdravotní problémy. Zinaida měla ale štěstí. Její tělo na jed okamžitě nereagovalo. Díky tomu ji nacisté přestali podezřívat a pustili ji.
Za své hrdinství nakonec zaplatila životem
Další den už Zinaida do práce nepřišla. Němci pochopili, že je podvedla. Ona zatím ležela u své babičky s těžkou otravou - jed začal po dlouhé době působit i na ni. Jakmile se její zdravotní stav zlepšil, zamířila k partyzánům. Připojila se k oddílu, který nesl jméno sovětského maršála Klimenta Vorošilova. Nakonec se ale vrátila ke své původní běloruské partyzánské skupině, kde začínala svůj odboj proti nacistům. To ale netušila, že její dny jsou v podstatě sečteny.
Osud však mladé odbojářce nepřál. Krátce po návratu ke své skupině padla do rukou nacistů. Zinaida věděla, že musí utéct, jinak zemře. O tom, jak se pokusila o útěk, koluje více verzí. Nejznámější příběh vypráví o tom, jak během výslechu na gestapu získala pistoli. S její pomocí zastřelila vyšetřovatele i dozorce a dala se na útěk. Svobody si ale dlouho neužila. Nacisté ji znovu chytili v nedalekém lese.
Nacisté ji po dopadení znovu vyslýchali a brutálně mučili. Zinaida ale byla statečná - neprozradila vůbec nic. V roce 1944 ji nakonec popravili. Za svou odvahu dostala po smrti nejvyšší sovětské vyznamenání - titul Hrdina Sovětského svazu. Stala se tak nejmladší ženou, která toto ocenění získala. Později jí udělili také Leninův řád. V Rusku na její památku dodnes pojmenovávají pionýrské oddíly jejím jménem.
Zdroje: Medium, All That's Interesting, UNILAD, dotyk
