Článek
Romantická večeře měla být tečkou za náročným obdobím. Po měsících stresu, hádek i smíření jsme se s manželem konečně dostali do bodu, kdy jsme si zase rozuměli. Oslavit to chtěl on – v naší oblíbené restauraci, kde jsme byli poprvé na rande. Večeře probíhala krásně. Povídali jsme si, smáli se, připíjeli si na nás a na „lepší časy“. Netušila jsem, že manžel plánuje něco speciálního. Mezitím jsem jen přemýšlela, jak příjemné je, že se konečně zase cítím milovaná a v bezpečí.
Čekání na sladkou tečku
Když jsme dojedli hlavní chod, zeptal se mě se záhadným úsměvem, jestli si dám ještě něco sladkého. „Ty si nedáš?“ ptala jsem se. Jen zakroutil hlavou a zavolal číšníka. Zároveň mi položil ruku na tu moji a tiše řekl: „Myslím, že tenhle zákusek si zapamatuješ.“ Tehdy jsem zpozorněla, ale pořád mi to nedocházelo. O pár minut později vyšel číšník z kuchyně. Na podnose nesl malý talířek se zákuskem – čokoládový fondant, můj nejoblíbenější. S úsměvem mířil k našemu stolu. Jenže v poslední chvíli zahnul… a zastavil se u vedlejšího stolku, kde seděl mladý pár. Slečna dezert přijala s radostí a začala jíst. A pak, po pár soustech, vykulila oči.
Zákusek totiž skrýval prstýnek. Malý, zlatý, s jemným kamínkem. Slečna zalapala po dechu, zatímco její partner se tvářil naprosto zmateně. My s manželem jsme seděli vedle a ztuhli. Manžel se rychle zvedl, došel k číšníkovi a v klidu – ale důrazně – se zeptal, jestli si je jistý, že ten dezert nesl správně. Muž zbledl a omlouval se tak rychle, že mu nebylo rozumět. Slečna mezitím už stihla dezert skoro dojíst a prstýnek držela v ruce. Bylo mi hrozně trapně.
Romantika s lehkým zpožděním
I když jsme za tu situaci nemohli, měla jsem pocit, že jsme někomu narušili intimní moment. Číšník se nám i onomu páru omluvil, vysvětlil situaci a přinesl nový dezert – tentokrát skutečně pro mě. Když jsem konečně dostala ten „svůj“ fondant, trochu jsme se tomu už smáli. Prstýnek byl nádherný, malý důkaz toho, že i po letech chce můj muž dávat najevo lásku. A že má trpělivost – zvlášť po tom zmatku. Doma jsme se k tomu večeru ještě dlouho vraceli. A pokaždé jsme se smáli víc. Z plánované romantiky se stal malý omyl, který nám ale připomněl, že život si s námi občas hraje. A že láska je v tomhle chaosu pořád tím nejhezčím bodem na talíři.
