Z brigádníka se stal šéfem globální firmy: Miliardář Vlček má dobré srdce, rozdává peníze potřebným

Ondřej Vlček už od mládí projevoval mimořádný talent v oblasti počítačů a programování. Jeho příběh začíná v době, kdy většina z nás teprve objevovala kouzlo prvních počítačových her a všichni jsme milovali hru Mario. „Jako teenager se Vlček zapojil do soutěže, kde hlavní cenou byl počítač pro toho, kdo dokáže prolomit složitý bezpečnostní systém,“ napsal o něm deník Financial Times. A hádejte co? Ondřej to dokázal a počítač si odnesl domů. Ale to byl teprve začátek. V roce 1995, když mu bylo pouhých 18 let, nastoupil jako brigádník do malé firmy Alwil, která se později proslavila pod jménem Avast. „Začínali jsme jako sedmičlenný tým v komunistickém pražském paneláku,“ zavzpomínal Ondřej Vlček v jednom ze svých rozhovorů na zajímavé začátky.

Zcela zásadním okamžikem pro společnost Avast bylo rozhodnutí nabídnout v roce 2001 antivirovou ochranu všem uživatelům zdarma. To následně přilákalo miliony uživatelů, kteří jsou tomuto antivirovému programu věrní i do dnešního dne. A čísla mluví sama za sebe - ze 40 milionů uživatelů v roce 2007 se společnost Avast rozrostla na neuvěřitelných 435 milionů uživatelů. Ondřej Vlček se stal jednoznačně hlavní postavou, která se zasadila za tento růst společnosti. Velmi dobře si navíc uvědomuje, že bezpečí v digitální sféře je nutné a nevyhnutelné.

Ondřej Vlček se postupně propracoval až na pozici prezidenta Avastu. Jeho přirozené vůdčí schopnosti a odhodlání dosahovat cílů ho dovedly až mezi miliardáře, zejména poté, co se akcie společnosti dostaly na londýnskou burzu. „V roce 2022 hodnota jeho majetku přesahovala 3,1 miliardy korun, později poskočila na 4,2 miliardy,“ píše o něm web Forbes. Po několika letech však Ondřej Vlček oznámil zcela nečekané rozhodnutí. Po téměř třech desetiletích v Avastu řekl, že končí. „Byla to zajímavá jízda, ale je čas ukončit ji a z Avastu odjet,“ napsal tehdy na LinkedIn. Co dělá úspěšný miliardář, když opustí firmu, kterou pomáhal budovat? Většina by si asi užívala luxusu a odpočinku. On ale ne. Spolu se svou manželkou založil největší soukromou nadaci v zemi a věnoval nejméně 1,5 miliardy korun na pomoc vážně nemocným dětem. Vlčkovi také vedou charitativní organizaci Zlatá rybka, která plní přání těžce nemocným dětem.

Ondřej Vlček v jednom ze svých rozhovorů dokonce přiznal, že rozdal přibližně 40 % svého majetku. Jako důvod uvedl, že on i jeho manželka před nedávnou dobou oslavili čtyřicáté narozeniny a chtěli tak udělat něco symbolického. Část financí putovala na vybudování dětského hospice a paliativního střediska v Praze. „Chci dalším generacím zanechat něco smysluplného a svým dětem ukázat, že lze vytvářet hodnoty, které samotného člověka přesáhnou,“ prozradil důvody svého rozhodnutí Ondřej Vlček, který se místo koupě luxusního majetku a drahých dovolených rozhodl pomáhat ostatním, ukázal, že mít peníze neznamená, že člověk nebere ohledy na ostatní. A toho bychom si všichni měli cenit. Jeho cílem je motivovat a inspirovat nejen své děti, ale i širokou veřejnost. Zároveň se miliardář nebojí kritizovat nejen sebe, ale i ostatní bohaté Čechy. Podle něj velká část z nich zbohatla v 90. letech netransparentním způsobem a z nejasných zdrojů. A on si cení lidí, kteří se vypracovali vlastní vůlí a silou. Jako expert v oblasti technologií má Ondřej Vlček zajímavý pohled na budoucnost, zejména v souvislosti s umělou inteligencí (AI).

Podle webu Ekonom měl miliardář prozradit, že ta se posouvá vpřed mílovými kroky, ale nejen pozitivním, ale také negativním směrem. Také chce ostatní varovat před rostoucím množstvím podvodných zpráv, které díky AI působí důvěryhodněji než kdykoliv předtím. „Je reálné, že firmy jako Google, Microsoft, Amazon budou mít vlastní jaderné elektrárny,“ říká Ondřej Vlček, který vidí budoucnost skutečně nejistě. Zároveň vidí v AI obrovský potenciál, ale také podotkl, že může být velmi nebezpečná. Ve chvíli, kdy lze syntetizovat jakýkoliv obsah, bude se na internetu objevovat neuvěřitelné množství nesmyslů. Vlček svým přístupem k filantropii a kritickým pohledem na svět technologií ukazuje cestu, kterou by se mohli inspirovat i další úspěšní podnikatelé.

Zdroje: Ekonom, Aktuálně, Forbes, iRozhlas, LinkedIn, Financial Times, Enterprise Apps Today, CzechCrunch