Článek
Aféra kolem Pavla Blažka, která otřásá nejen českou politickou scénou, ale i důvěrou veřejnosti v politiku jako celek, pravděpodobně zdaleka nekončí pouze jeho rezignací. Naopak, vše nasvědčuje tomu, že jde o začátek mnohem většího příběhu, jehož kontury teprve vystupují na povrch. Ve hře jsou miliardy korun v kryptoměnách, jejichž původ sahá do nejtemnějších zákoutí internetu. Na drogová tržiště, kde se obchodovalo nejen s narkotiky, ale i s falešnými identitami.
Proč to Blažek udělal?
Představa, že ministr spravedlnosti přijal dar od člověka, který stál za takovým projektem, a přitom uvěřil, že šlo o jeho pokání a snahu „udělat správnou věc“, působí s ohledem na Blažkovu politickou zkušenost přinejmenším naivně a v realitě reálné české politiky až neuvěřitelně. Přirovnání, že jde o situaci, jako kdyby se z Baham ozval Viktor Kožený a nabídl státu miliardu jako omluvu za své dřívější skutky, přestává být pouhou hyperbolou. Ve světle dostupných informací je čím dál tím pravděpodobnější, že o žádné naivní gesto nešlo. Co za miliardovým darem ve skutečnosti stálo se asi do voleb dozvíme. Teď se ale zatím pouze spekuluje.
Byly miliardy tři, nebo jich bylo dvanáct?
A spekulace o skutečné motivaci přijetí daru nabírají na obrátkách. A právě proto se nyní řada novinářů – investigativních i jiných – snaží rozplést, co se ve skutečnosti odehrálo. Ve hře totiž neměly být „jen“ tři miliardy korun v bitcoinech, ale údajně až dvanáct. A značná část z nich zmizela. Dlouho se přitom zdálo, že peněženky s kryptoměnami zůstávají neaktivní, což pravděpodobně vedlo některé pozorovatele k domněnce, že celé tržiště mohl ve skutečnosti provozovat stát (například FBI) jako nástroj infiltrace do prostředí darkwebu.
Česko jako pračka peněz
Jenže bitcoiny se náhle pohnuly. A s nimi i celá česká politická scéna. Přijetí daru v hodnotě miliard korun otevřelo otázku, zda se tím Česká republika – a konkrétně její ministerstvo spravedlnosti – nestala nástrojem legalizace výnosů z trestné činnosti. V očích veřejnosti i mezinárodních pozorovatelů tak vzniká obraz země, kde se politické špičky účastní operací, které by v právních státech znamenaly okamžitý pád vlády.
Skončí ODS v politickém propadlišti?
Napětí roste i uvnitř vládní koalice. Opozice pochopitelně tlačí na pilu a ODS se ocitá v defenzivě, jakou snad nezažila od doby nevyjasněných finančních darů Radjiva Sinhy z Mauriciu a Maďara Lajose Bacse. Pár měsíců před volbami navíc hrozí, že se od ODS distancují i její koaliční partneři. Pokud by se tak stalo, mohla by to být pro občanské demokraty rána, ze které by se už možná nevzpamatovali. Politický pád by mohl být definitivní. Blažkův krok tak možná neohrozil jen jeho samotného, ale i osud celé strany.
Nakreslil mu na záda terč
Závažnost celé situace podtrhuje i to, že se díky této kauze veřejnost poprvé dozvěděla konkrétní informace o identitě člověka, který měl za temným tržištěm stát. Jeho jméno, podoba i adresa už nejsou tajemstvím. A to může být v daném prostředí otázka života a smrti. Pokud je pravda, že peníze pocházely z prostředí organizovaného zločinu, lze jen těžko očekávat, že se na jejich ztrátu zapomene. V tomto ohledu Blažek svým krokem možná neohrozil jen reputaci státu, ale také bezpečnost konkrétních lidí.
Reputace Česka může klesnout
Z mezinárodního pohledu pak působí celý případ mimořádně tristně. Česká republika se v očích okolního světa proměňuje v stát, kde mohou vysocí politici bez většího podezření přebírat miliardové částky pocházející z kriminální činnosti – a ještě to veřejně prezentovat jako morální čin. Je to obraz banánové republiky, nikoli členského státu Evropské unie. A jakýkoliv pokus o nápravu bude dlouhý, bolestivý – a nejspíš s trvalými následky.
