Článek
Přestože je bitcoin často označován za „transparentní měnu“, ve skutečnosti může být velmi obtížné vystopovat, kam přesně se z určité bitcoinové peněženky přesunuly prostředky a komu aktuálně patří. Ukazuje to i případ bitcoinové peněženky s údajně až přibližně 12 miliardami korun, z níž mělo Ministerstvo spravedlnosti ČR obdržet miliardový dar. Protože ministerstvo tvrdí, že v peněžence byly miliardy pouze tři, zůstává otázkou, co se stalo s případnými dalšími devíti miliardami. A je dost možné, že se to nedozvíme nikdy.
Blockchain: otevřená, ale anonymní účetní kniha
Veřejná účetní kniha blockchainu uchovává každou transakci, která kdy v síti bitcoin proběhla. To znamená, že lze technicky dohledat, kdy a kam určité bitcoiny putovaly, a to až k poslednímu „výstupu“. Problém však nastává v tom, že bitcoinové adresy nejsou svázány se jménem nebo identitou jejich držitele. Pokud tedy někdo vytvoří novou peněženku a přijme na ni prostředky, není z blockchainu možné zjistit, kdo za touto peněženkou stojí.
Míchání transakcí a burzy aneb jak se maže stopa
Navíc existují nástroje a postupy, které záměrně narušují sledovatelnost pohybu mincí. Patří k nim:
· CoinJoin: Technika, při níž více uživatelů spojí své transakce do jedné, čímž se ztíží dohledání, které vstupy patří ke kterým výstupům.
· Mixéry (neboli tumblery): Služby, které přijímají bitcoiny od více uživatelů a vrací jim zpět jinou sadu mincí, čímž efektivně anonymizují původ prostředků.
· Decentralizované burzy (DEX) a směnárny: Bitcoiny lze směnit za jiná krypta (např. Monero) nebo fiat měny, často bez ověření totožnosti.
Už samotný převod prostředků na centralizovanou burzu, kde je možné je směnit za jinou kryptoměnu či vybrat, představuje moment, kdy stopa mizí – pokud uživatel neprošel ověřením identity (tzv. KYC), které v některých jurisdikcích není vyžadováno.
Proč si zločinci oblíbili Bitcoin?
Bitcoin je mezi uživateli nelegálních tržišť na darkwebu populární z několika důvodů:
1. Široká dostupnost a přijetí – Bitcoin je nejznámější a nejrozšířenější kryptoměnou.
2. Jednoduchost použití – založení peněženky je otázkou minut a nevyžaduje osobní údaje.
3. Částečná anonymita – i když blockchain uchovává veškeré transakce, samotná identita uživatele zůstává skryta.
4. Globální platnost – Bitcoin není vázán na žádnou centrální autoritu ani stát, což ho činí atraktivním i v případech mezinárodní trestné činnosti.
Transparentnost s omezením
Veřejnost může nahlížet na jednotlivé transakce v blockchainu, což dává iluzi plné transparentnosti. Ve skutečnosti však identifikace majitelů adres často vyžaduje složitou kombinaci technické analýzy, práce s metadaty, informací od směnáren a spolupráci bezpečnostních složek. Pokud někdo použil mixéry, decentralizované burzy nebo důkladně chránil svou digitální stopu, může být identifikace vlastníka prakticky nemožná.
V případě zmizelých miliard z původní peněženky tedy existuje nezanedbatelná pravděpodobnost, že jejich skutečný tok a příjemce zůstanou navždy skryty. A to i přesto, že je vše „na blockchainu“. I z tohoto pohledu je kauza „Blažkovy bitcoiny“ bezprecedentní a odpovědnost by kromě samotného Blažka měl převzít i premiér Fiala. Demisí. Nikoliv tím, že dramaticky ohlásí, že svolá bezpečnostní radu státu. To nestačí, pane premiére. Opravdu nestačí…
Zdroj: Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti, Dominik Stroukal, ISBN 978-80-271-0742-1
