Článek
Strategický bod na Rýnu
Most u Remagenu, oficiálně Ludendorffův most, byl za druhé světové války jednou z klíčových dopravních tepen na Rýnu. Spojoval města Remagen a Erpel a byl součástí železnice vedoucí do Porýní. Pro spojence znamenal jedinečnou příležitost, jak rychle překročit Rýn a urychlit postup do nitra Německa. Pro nacistickou armádu byl naopak poslední nadějí, jak zadržet nepřítele na západním břehu.
Boj o most a pokusy o jeho zničení
V březnu 1945, kdy se americké jednotky rychle blížily, se němečtí velitelé rozhodli most zničit, aby zabránili jeho využití spojenci. Opakované pokusy o demolici pomocí náloží selhaly kvůli porušeným kabelům a chybám při umístění trhavin. Dokonce byly použity i rakety V2, avšak bez úspěchu. Nakonec se 7. března 1945 podařilo americké 9. obrněné divizi most dobýt nepoškozený a získat tak předmostí na východním břehu Rýna.
Most se nakonec zřítil
Navzdory spojeneckému úspěchu byl most těžce poškozen a po deseti dnech se zhroutil do řeky. Spojenci však mezitím vybudovali pontonové mosty, které umožnily další postup jejich vojsk. Přesto dobytí mostu u Remagenu znamenalo klíčovou událost, která uspíšila konec druhé světové války v Evropě.
Natáčení filmu v Československu
V roce 1969 vznikl v Hollywoodu film „Most u Remagenu“ režiséra Johna Guillermina, který popisoval dramatické události spojené s bojem o most. Původně se měl natáčet přímo v Remagenu, avšak německé říční komunikace byly v té době příliš frekventované. Filmaři se proto rozhodli pro natáčení v tehdejším Československu, kde jako náhrada posloužil železniční most v Davli na soutoku Vltavy a Sázavy.
Panika mezi místními obyvateli
Jedná se o jeden z prvních amerických filmů natáčených za tzv. železnou oponou. Sověti jej využili dokonce k ospravedlňování jejich invaze. Šířili zvěsti, že američtí vojáci v Československu byli skuteční. Ve skutečnosti je hráli českoslovenští studenti. Fotky z natáčení byly použity jako důkaz dovozu amerických zbraní do Československa. Sověti dokonce hlásili, že v Československu se prohání americké tanky a okupují jej.
Ráno 21. srpna v Davli nastoupili komparzisté v německých uniformách a vtom už přijížděly sovětské tanky. Ruští vojáčci nevěřícně třeštili oči na německou armádu. „Nechybělo moc a rozstříleli by nás i s tím mostem,“ řekl k tomu Vít Olmer, který ve filmu hrál
Dnes už jen historie
Dnes už most u Remagenu nestojí, ale jeho zbytky na obou březích řeky jsou připomínkou dramatických událostí druhé světové války. V původních věžích mostu je muzeum věnované boji o Remagen a válce na Západní frontě. Film „Most u Remagenu“ se stal klasickým snímkem, který připomíná nejen vojenskou strategii a osudy vojáků, ale i nečekané historické propojení s tehdejším Československem.
