Článek
Jedno české přísloví říká, že tichá voda břehy mele. Na známou, která nám asi před deseti lety dělala ve firmě účetnictví, tohle přísloví sedne jako ulité. Proč? Byla to taková typická „šedá myška“. Kostýmek, dávno vyšlý z módy, vlasy v drdolu, brýle, na pozdrav sotva odpověděla. Seděla za monitorem svého počítače a přísně se dívala, když jsme jí třeba nedali včas účtenky za benzín, nebo za občerstvení placené firemní kartou. Rozhodně to tehdy nebyla žádná svůdná kolegyně.
Z „šedé myšky“ dračice
Asi po půl roce z firmy odešla, a tak nějak si toho nikdo nevšiml. Ani mě nezůstala nijak zvlášť v paměti, ale nedávno mi někdo v nákupním centru poklepal na rameno. „Ahoj, vzpomínáš si na mě? Dával jsi mi cesťáky vždycky jako poslední,“ pronesla s úsměvem. „No, jasně, ahoj, vůbec bych tě nepoznal“, vysoukal jsem ze sebe odpověď. Dost mě totiž překvapila. Deset let je hodně, navíc se za tu dobu stala z téhle šedé myšky docela fešná „čtyřicítka“.
Za zábavou se sousedkou
Domluvili jsme se, že ani jeden nespěcháme, a tak jsme si sedli do kavárny na půllitrové kafe. A začala vypravěčská jízda. Vůbec jsem ji nepoznával. Povídala a povídala. Proč odešla (prý ji sváděl náš šéf), kde teď pracuje, co manžel, děti, rozbité auto, kde byla na dovolené, no a taky se svěřila s jedním hodně zajímavým zážitkem. Prý vyrazila se sousedkou na „tajňačku“ na swingers party. Nikdy jsem na takové akci nebyl, takže jsem zbystřil sluch. A bylo to hodně zajímavé vyprávění.
Já ne, to sousedka…
Prý ji k návštěvě klubu přemluvila sousedka. Jasně, to známe. Nikdo se nepřizná, že to byl jeho nápad. Že prý tam půjdou jako dvě ženy a budou mít vstup zadarmo. Vstup je prý totiž docela drahý a přijde až na 2 tisíce korun podle klubu a programu v ten který den. Takže taková netradiční dámská jízda. Klub nebudu jmenovat, ale když jsem se díval na internet, musím uznat, že jde o docela luxusní zařízení. Vířivá vana, sauny, bar, taneční parket a samozřejmě místnosti, kde se odehrává to, kvůli čemu tam asi většina návštěvníků chodí.
Chtěly jsme se jenom dívat
„My tam nešly hledat chlapa,“ povídala známá a usrkla další doušek karamelové kávy. „Prostě jsme to chtěly vidět a nasát tu atmosféru. Doma by mi tohle nikdy neprošlo a s kámoškou to je v pohodě.“ Moje zvědavost by se dala vážit na kila, takže jsem pochopitelně vyzvídal: „Tak povídej, jak to tam probíhá? Jaké to bylo?“
Utajené doupě neřesti
Prý se jedná o klub v nějakém rodinném domě na okraji Prahy. „Zvenku tě vůbec nenapadne, že by v tak obyčejném domě, mohlo být doupě neřesti,“ smála se známá. Do klubu prý mohou i samotní muži, a to údajně bylo pro moji známou velké lákadlo. „Co ti budu povídat, stouplo mi tam sebevědomí,“ zasnila se a pokračovala: „Sedly jsme si s kámoškou ke stolku a koukaly na tanečnici, co měla nádherný silikonový prsa. Dokonce jsem si na ně mohla sáhnout, ale nevím, co na tom vy chlapi máte. Pak si k nám přisedl nějaký cizinec a objednal lahvinku. Asi čekal nějaké povyražení, ale my šly raději do vířivky. K nikomu jsme se nepřidávaly, ale vzrušující to bylo, fakt že jo…“
Šel bych také, ale není s kým…
Co vám budu povídat, celou tu dobu se mi honila hlavou myšlenka, že se jí zeptám, jestli by tam někdy nešla se mnou. Odvahu jsem ale nenašel. Škoda. Do takového zařízení bych se někdy strašně rád podíval. Není ale s kým…
