Článek
Dcera toho moc nenajezdí, a když už někam vyrazí, tak většinou v malém Opelu Corsa. Za rok najede cca 3 tisíce kilometrů, takže o žádné vyježděnosti se nedá mluvit. Na druhou stranu, zná svoje limity, drží se pravidel, neriskuje a nemá potřebu sobě ani nikomu jinému cokoliv dokazovat. Nedávno jsme seděli na kávě a řeč přišla i na to, jestli má vůbec cenu držet auto, když najede tak málo kilometrů.
Není auto jako auto
Auto prý zatím prodávat nechce, ale svěřila se mi se zajímavým poznatkem. Když prý jede svojí červenou Corsou, na padesátce 50 a na třicítce 30, tak prý není den, kdy by na ni někdo netroubil a nejel za ní sotva dva metry. Když prý ale stejnou trasu jede manželovým BMW, a jede pochopitelně úplně stejným stylem, mnohdy prý z respektu k autu dokonce i pomaleji, nic takového nezažívá. Zdálo se mi to divné, ale měl jsem chuť to vyzkoušet. A světe div se. Měla pravdu.
Na malé auto s mladou řidičkou si každý troufne
Půjčil jsem si tedy její Corsu a vyrazil z Modřan přes Štěrboholy na Černý Most. Na Jižní spojce jsem jel přesně podle rychlostního limitu ve středním pruhu (pravý byl plný kamiónů) a skutečně jsem byl dvakrát vytrouben. Pokaždé řidičem kamiónu. Světe div se, na „osmdesátce“ na mě v rychlosti 80 km/h (ano, tachometrové rychlosti) troubili a svítili světly na světelné rampě. Jeden z nich mě dokonce, ve chvíli, kdy jsme stáli vedle sebe v koloně, počastoval nějakým výkřikem a zdviženým prostředníčkem. Ach jo…
„Třicítka“ není zeď, luxusnější auto ano
Ve Štěrboholech, v ulici Nedokončená, kde je „třicítka“, jsem byl vytrouben sice jenom jednou, ale při tachometrové rychlosti 40 km/m mě předjela tři auta. A rozhodně nejela 41 km/h. Spíše bych si tipnul, že na tachometru měli řidiči něco kolem „šedesátky“.
Druhý den jsem ve stejný čas jel úplně stejnou trasu v BMW X5. Ani jedno zatroubení, ani jedno problikání, ve Štěrboholech jsem jel dokonce předpisových 30 km/h a nikdo mě nepředjel. Na křižovatce na konci Nedokončené mě dokonce nějaký řidič v Dacii s úsměvem pustil z vedlejší na hlavní. Náhoda?
Corsa jako lovná zvěř
Řekl bych, že nikoliv. Čeští řidiči podle mě velmi zásadně řeší, kdo má jaké auto. Když řidič ve firemní oktávce před sebou vidí pomalou červenou Corsu s řidičkou za volantem, probudí se v něm syndrom silničního „vychovatele“ ve Ferrari. Přišlápne svoje firemní „ereso“ a natře to Corse tak, že se její řidička dvě noci odkopává. Když má ale před sebou BMW, za jehož volantem sedí stokilový chlápek, nic takového ho nenapadne. Proč? Máte podobnou zkušenost? Napište mi.
