Článek
To si takhle pročítám titulky článků, které se dostaly na hlavní stránku Seznamu a co nevidím. Srdceryvný titulek, který říká, že Češi v rakouských Alpách tuhnou nejen mrazem, ale také z cen jídla. Nějaký český lyžař tam totiž za čtyři gulášové polévky utratil 945 korun. A tak se rozhodl, že to dá vědět celému světu, protože to se přeci nesmí, a poslal účtenku do redakce jednoho webového magazínu. A v něm uznali, že 945 korun za čtyři gulášové polévky je opravdu věc, o které je potřeba napsat článek.
Titulek je základ
Nejsem žádný „nazdárek“, vím, jak fungují titulky, vím, proč se v nich objevují určitá slova a chápu i to, že bez toho, aby čtenář článek otevřel, redakce peníze nevydělá. Ostatně i já dostanu nějakou tu korunu, jestliže jste si tento článek otevřeli. Není na tom nic špatného. Je to normální byznys a vůbec se nepozastavuji nad tím, jak byl titulek vystavěn.
A teď tu o Karkulce
Pozastavuji se ale nad tím, že nějakého českého lyžaře, který jede lyžovat do rakouských Alp, napadne, že když utratí za jednu gulášovou polévku cca 9,5 eur, že to je tak velká událost, o které je nutné podělit se s redakcí nějakého webu. Za mě to je těžko uvěřitelné a spíš podezřívám autora článku, že si jel do Alp zalyžovat sám a legendu o čtenáři si vymyslel.
Krkonoše nebo Alpy
Proč si to myslím? Ten samý server totiž před časem psal o tom, že „smažák“ a hranolky stojí v Krkonoších 410 korun. Co je ale potom divného na tom, že rakouská gulášová polévka, která mimochodem vydá svojí hustotou a množstvím masa i brambor za hlavní jídlo, stojí 9,5 eur, tedy cca 240 korun? To skutečně jede někdo na lyže do Alp, aby potom brečel nad cenou polévky a posílal účtenky do „novin“? Mně se to zdá málo uvěřitelné.
Češi reklamují všechno
Na druhou stranu, kdysi jsem četl takový zábavný text o tom, co všechno Češi reklamují při svých výjezdech do zahraničí. Údajně i to, že pelikán měl hlavu ve vodě a turistka ho nemohla vyfotografovat. No, jestli tohle byla pravda, tak by se snad dalo uvěřit i tomu, že lyžař posílá účtenky s namarkovanou gulášovkou do redakcí, aby „varoval“ ostatní, kteří by si snad na svahu rakouských Alp nějaký ten oběd chtěli dát.
Také bych si stěžoval, ale nemám účet
Mimochodem, věděli jste, za kolik se dá v Praze prodat jedna oloupaná brambora, napíchnutá ve spirále na špejli a usmažená ve fritéze? Za sto korun. Poslal bych to do novin, ale stánkař mi nedal účtenku. To by se v Rakousku stát nemohlo.
