Článek
Šestý Langdonův příběh je zasazen do Prahy. Česká média mu samozřejmě věnovala hodně prostoru. Přeci který z českých milovníků Dana Browna by nechtěl slyšet, že slavný americký autor umisťuje záhady svého nejnovějšího románu do našeho hlavního města. Jenže popisy města působily spíš směšně než realisticky. Podle Browna je v Praze například běžné potkávat lidi v maskách. Nevím. V Praze bydlím skoro 40 let a lidi v maskách nepotkávám. Upřímně, při čtení jeho nejnovější knihy jsem si občas musel zakrýt oči. Proč? Občas jeho popisy reálií působily až moc lacině.
Děj je románu jednoduchý. Záhady a šifry sice nechybí, ale jejich konstrukce nepřekvapí ani svátečního čtenáře. Brown sice přidal do příběhu víc postav než obvykle, ale nijak se v tom neztratíte. Spíš to na mě působilo dojmem, že autor chtěl děj napumpovat na vyšší objem. Co mě opravdu iritovalo, byl až příliš okatý „product placement“. V minulosti jsem si oho tolik nevšímal, tady to ale kazilo dojem z celého románu.
Možná jsem příliš kritický, ale negativní kritika se ozývá z mnoha stran a já ji naprosto chápu. Kniha má 640 stran, ale přečtete ji za dva dny. To napovídá, že autor si příliš nelámal hlavu složitými zápletkami nebo hlubší psychologií postav. Pro mě je to kniha spíš na rychlé víkendové přečtení, bez ambicí stát se něčím, co si budu uchovávat v knihovně několik dalších let.
Po dočtení jsem si knihu rozhodně nechtěl nechávat doma. Poslal jsem ji dál, a myslím, že to je to nejlepší, co se s ní dá udělat. Není to špatné čtení, ale postrádá to kouzlo a napětí, kvůli kterému jsem si dříve Brownovy romány tak oblíbil. Když jsi vzpomenu, jak jsem hltal například Šifru mistra Leonarda, musím se pousmát. Tady jsem se chvilkami do čtení vyloženě nutil. Škoda.
Takže ano, koupil jsem, přečetl, poslal dál. Rozpačité pocity mi zůstanou – byla drahá, rychlá a někdy až přehnaně popisná. A vlastně to shrnu takhle: přečtete ji během víkendu, pobaví vás, ale rozhodně nejde o literární zážitek, který by stál za to, abyste se k němu po letech vraceli. Pošlete ji dál. Uděláte tím někomu určitě radost. A než vyjde sedmý román, můžete přemýšlet, o čem bude. Za mě to bude o tom, jak AI nahradila Dana Browna a chrlila romány s Robertem Langdonem jako na běžícím pásu. Každý měsíc z jiného světového města. A to bude teprve jízda…
