Při největší české hromadné nehodě havarovalo 231 aut. Policie na místě zcela selhala

Ke zřetězení nehod, zablokování a následnému uzavření dálnice došlo mezi 90. a 140. kilometrem. První dvě auta do sebe narazila kolem 10 hodin ve směru na Prahu. Hlavní ohniska nehod byla dvě: na 100. kilometru v obou směrech a na 126. kilometru ve směru na Brno. V hlavním ohnisku, mezi 96. a 100. kilometrem ve směru na Prahu nabouralo v husté vánici asi 60 vozidel, ve druhém ohnisku potom asi 25 vozidel. Další nehody byly na 110., 129. a 130. kilometru a na 139. kilometru ve směru na Brno. Policie o měsíc později uvedla, že nehody se odehrály mezi 100,5. a 127. kilometrem dálnice D1.

Podle fotografií z okolí Humpolce, které zveřejnilo Ředitelství silnic a dálnic, došlo k rychlému zasněžení dálnice několikacentimetrovou vrstvou sněhu mezi 10.02 a 10.06. První nehoda podle této zprávy nastala v 10.08 na 102. kilometru. Během poledních a časných odpoledních hodin následovalo ještě několik prudkých sněhových přeháněk, což mělo za následek další nehody a komplikovalo záchranné práce. Teploty se však naštěstí pohybovaly nad bodem mrazu a sněhová pokrývka na silničním tělese vždy za pár minut roztála.

Počet poškozených vozidel byl po měsíci vyšetřování stanoven na 231, z toho 2 autobusy, 98 kamionů a 131 osobních aut. V prvních dnech zprávy uváděly 189 vozidel, z toho 152 aut v obou směrech na 100. kilometru, 27 vozidel na 127. až 129. kilometru a 10 vozidel na 139. kilometru. První zprávy Hasičského záchranného sboru hovořily o asi 116 vozidlech, z toho asi 87 vozidlech ve směru na Prahu a asi 29 vozidlech ve směru na Brno.

Záchranná služba vyhlásila havárii za hromadné neštěstí. Uváděla 30 zraněných, z toho bylo zpočátku 6 a nakonec „jen“ 3 zranění vyhodnocena jako těžká. Nikdo následkem nehody nezemřel. Vrtulníky rozvážely zraněné do Úrazové nemocnice v Brně a do nemocnic v Jihlavě (22 zraněných) a v Třebíči. Kromě českých občanů bylo mezi 30 zraněnými i 10 cizinců, a to občané Slovenska, Portugalska, Velké Británie a Německa. Slovák a Němec patřili mezi nejvážněji zraněné ze všech. Portugalka pak měla amputovanou paži, vážná zranění utrpěli i dva Slováci, jeden Němec a jeden Čech.

Na místě zasahovalo asi 150 profesionálních záchranářů. Zasahovaly vrtulníky z Jihlavy a z Prahy. Jeden záchranářský vrtulník sloužil k vyprošťování, druhý k monitorování situace. Vrtulník z Brna se na místo nedostal kvůli nepříznivému počasí. Jiný zdroj uvádí dva záchranné a tři policejní vrtulníky. Na místě zasahovalo 40 hasičů ze 7 profesionálních jednotek. Hasiči na místě rozebrali svodidla, aby uvolnili cestu části vozidel z kolony. Autobus hasičů na místě sloužil účastníkům nehody k zahřátí a odpočinku. Na 142. kilometru, u Velkého Meziříčí, měli hasiči připravené kanystry pro rozvoz náhradních pohonných hmot a také várnice pro rozvoz teplých nápojů. Ministr vnitra Ivan Langer dokonce uvažoval o povolání armády. Odtahová a vyprošťovací služba nasadila 30 odtahových vozidel.

V místě nehody a, následně vzniklé třicetikilometrové koloně, bylo zablokováno asi 20 000 lidí a 2000 kamionů. Doprava byla zablokována na 11 hodin. Mezitím došlo i k zahlcení objízdných tras včetně města Jihlavy, Humpolce a částečně i Havlíčkova Brodu. Dopravní situaci nejvíce komplikoval fakt, že policie odkláněla dopravu většinou až posledním exitem před místem hromadné nehody. Také informační tabule na dálnici před nehodou informovaly pouze o nehodě s dovětkem „Jeďte opatrně!“, ale ani slovo o tom, že dálnice je zcela neprůjezdná. Objízdné trasy nebyly ani po čtyřech hodinách od nehody nijak značeny, takže mnoho řidičů nevybavených podrobnou mapou nebo satelitní navigací muselo zastavovat a ptát se na cestu místních obyvatel. To vše mělo za následek, že kolony vozů stojících na dálnici rychle narůstaly. Dálnice D1 si tak vysloužila přezdívku „Největší parkoviště v ČR“.

Odstraňování nabouraných vozidel začalo po poledni. Ve 21 hodin, 11 hodin po nehodě, byl provoz částečně obnoven v jednom jízdním pruhu v každém směru, přičemž směrem do Prahy byly osobní automobily svedeny až ke kilometru 99,7 do protisměrného pásu (nákladní doprava byla zprovozněna jen ve směru do Brna). V okolí 90. kilometru byl tou dobou provoz již plně obnoven. Kolem 22.30 hodin byla již situace stabilizovaná a začaly se rozjíždět i kamióny zablokované v koloně. V pátek asi ve 2.30 v noci byly v dotčeném úseku zprovozněny oba jízdní pruhy v obou směrech. Odstraňování následků nehody však trvalo ještě celý pátek. Celková hmotná škoda byla vyčíslena na 27,8 milionu Kč.

Dálniční oddělení Policie ČR Velký Beranov událost zpracovávalo jako 93 dopravních nehod, u nichž samostatně určovala viníka. U 76 nehod za příčinu prohlásila nepřiměřenou rychlost, u dalších 17 nehod nepřizpůsobení řízení stavu mokré a namrzající či zasněžené vozovky. Rychleji než 110 km/h i přes nepříznivé počasí jely krátce před nehodou dvě třetiny kamionů, 80 % osobních automobilů v levém pruhu a 40 % osobních automobilů v pravém jízdním pruhu.

V případě tří nehod byl viník vyšetřován pro podezření z trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti, šlo například o náraz kamionu do autobusu, který způsobil 3 zranění. Tyto tři případy byly předány k vyšetření policejnímu útvaru v Havlíčkově Brodě. 22 případů bylo policií vyhodnoceno jako tzv. malé dopravní nehody (vyřešené dohodou mezi jejich účastníky), 15 nehod bylo odloženo kvůli tomu, že se nepodařilo zjistit viníka. 53 nehod bylo předáno ke správním řízením obcím s pověřeným obecním úřadem.

Jediným obviněným z celkem 8 podezřelých z trestného činu ublížení na zdraví byl nakonec Miroslav Fiala z Ivančic, který se jako řidič vozu Škoda Octavia vyhýbal sypači Tatra stojícímu v levém jízdním pruhu a přitom dostal smyk, přičemž v následné sérii srážek byl těžce zraněn řidič sypače, který se pohyboval po vozovce mimo své vozidlo. Okresní soud v Jihlavě 7. října 2009 vyhlásil rozsudek, jímž Miroslava Fialu uznal vinným z ublížení na zdraví z nedbalosti, avšak zároveň upustil od potrestání; nikdo se neodvolal a rozsudek nabyl právní moci.