Článek
Prvních pár měsíců šlo všechno jako po másle. Nájemce se zdál být solidní, měl stálou práci, byl zdvořilý a přiměřeně komunikativní. Nešlo o žádného bezdomovce ani problémového člověka. Jenže velmi brzy začalo být jasné, že tahle idyla nebude mít dlouhého trvání. Mělo mi to dojít asi dřív, ale bohužel nedošlo.
Nejprve začaly chodit omluvné SMS zprávy o pozdním zaplacení nájemného. Jednou prý zpožděná výplata, podruhé nemoc, potřetí zapomenutý trvalý příkaz. Po třech měsících už ale nájem nechodil vůbec. Když jsem se přijel podívat na byt, zaskočil mě silný zápach marihuany linoucí se i na chodbu. Sousedi si mezitím stěžovali na noční hluk, opilé návštěvy a štěkot psa, kterého nájemník prý nechával celý den zavřeného v bytě. Do bytu jsem se bohužel nedostal. Nikdo neotvíral a i když je byt můj, bez souhlasu nájemníka do něj vstoupit nemohu. Ano, tak to ve skutečnosti je.
Slušná domluva s nájemníkem nepomáhala. Vlastně vůbec nereagoval. Výpověď z nájmu? Ignoroval. Žádost o vystěhování? Výsměch. Proces, který následoval, byl únavný, zdlouhavý a naprosto demoralizující. Vystěhování problémového nájemníka trvalo celkem devět měsíců. Každý pokus o vstup do bytu doprovázela napjatá atmosféra, právní kličky a pocit bezmoci. Neexistuje totiž žádný zázračný způsob, jak rychle a efektivně vyřešit situaci, kdy někdo obývá váš byt, neplatí za něj a odmítá se vystěhovat.
Když konečně odešel, zanechal po sobě scénu jako z hororového filmu. Poškozené stěny, propálené podlahy, zničená kuchyňská linka. Záchod jak ze zapadlého venkovského nádraží, v koupelně chyběla drahá masážní sprchová hlavice, pes očividně používal byt jako záchod. A jako třešnička na dortu? Psí výkaly nacpané v lednici a troubě. Zřejmě jako akt pomsty. Dluh za nájem přesáhl 150 000 korun – peníze, které už však nejspíš nikdy neuvidím.
Ano, mohu se soudit, a určitě budu. Ale vzhledem k osobě nájemníka, který aktuálně nemá práci ani bydliště, to bude asi jenom plácnutí do vody. Jenže abych se na to vykašlal, na to tedy rozhodně nemám povahu. Takoví lidé by měli pocítit důsledky svého chování. Jenže oni mnohdy spíše využívají současný právní systém k v podstatě bezplatnému bydlení.
