Prostitutky na skútrech, vozů Bentley více než v Londýně a psí maso na pultech. I to je dnešní Hanoj

Cesta do Vietnamu není tak složitá, jak by se mohlo zdát. Ano, lze se tam dostat i s cestovní kanceláří, jestli ale umíte alespoň 50 základních slov anglicky a dokážete se zorientovat na letišti při přestupu, leťte na vlastní pěst. Budete si sami rozhodovat, co uvidíte, kde strávíte dva dny, kde pouhé dvě hodiny, co si dáte k jídlu, kde budete spát a jak se budete přepravovat. Kdyby vás zajímalo, jak si takovou cestu do Vietnamu zorganizovat, kolik to stojí, co ve Vietnamu vidět, na co si dát pozor, atd… napište do diskuze a některý z dalších článků mohu tomuto tématu věnovat. V tomto článku bych vás však chtěl spíše seznámit se zajímavostmi hlavního města, tedy Hanoje.

Když jsem byl ve Vietnamu poprvé, někdy před dvanácti lety, byl jsem uchvácen. Po přistání na letišti v Hanoji jsem asi za 25 korun odjížděl hotelovým taxíkem do centra k jezeru Hoan Kiem, kde jsem měl ubytování. Už samotná cesta z letiště byla neskutečným zážitkem. Tisíce a tisíce skútrů a jízdních kol, dopravní předpisy jakoby neexistovaly, červená na semaforu byla jen jako dekorace už tak barevných silnic a ulic. Neskutečný mumraj měl však svůj řád a za těch šest pobytů, co jsem následně ve Vietnamu absolvoval, jsem viděl pouze jednu dopravní nehodu.

Jenže Hanoj se mění. Bohužel. Vietnamci ve městech bohatnou, což se projevuje hlavně na ulicích. Skútry sice nevymizely, ale přibývá aut. A nejen tak ledajakých. Vozů značek Bentley, Rolls Royce, Porsche, Ferrari nebo Lamborghini je v Hanoji snad více než například v Londýně. Trochu úsměvné je potom pozorovat řidiče takových aut, jak se probíjí mezi skútry, bicykly, chodci a prodejci ovoce s nůšemi na zádech.

Hustý provoz je v Hanoji i v noci. To se k autům a skútrům přidají ještě mobilní prostitutky. Jezdí na skútru, oslovují potencionální zákazníky přímo na ulici a když se dohodnou, posadí ho na zadní sedadlo a odvezou si ho někam, kde se mohou věnovat tomu, na čem se spolu domluvili. Aktivní jsou v tomto směru také řidiči skútrů, kteří jezdí pro společnost Grab. To je takový asijský Uber. Zastavují kolemjdoucí a na mobilním telefonu ukazují dívky, se kterým mohou domluvit setkání. Prostituce je sice ve Vietnamu zakázaná, ale jakmile vyjdete večer na ulici, dostanete takových nabídek desítky.

Doporučuji odolat, projít se kolem jezera Hoan Kiem a zabrousit i do bočních uliček, kde není tolik turistů. To potom můžete narazit i na tržiště, kde se prodává psí maso, nebo bojoví kohouti. Zážitek to je poměrně vzácný. Psí maso z pultů vietnamských stánků mizí, pořád je ale určitou částí Vietnamců žádané. Ale nebojte se, když si někde dáte na ulici jídlo, ve kterém bude maso, psí to určitě nebude. To spíš v rýži najdete kuřecí pařátky nebo ptačí hlavičky.

Na Hanoj vám budou stačit 3 dny, ale když ji budete chtít poznat opravdu detailně, počítejte s týdnem. Nudit se opravdu nebudete. A až budete mít hlučného města plné zuby, nasednete na noční vlak nebo autobus a vyrazíte na sever. Cestou nesmíte vynechat Ha Long, ale možná budete zklamáni. Zklamáni ale určitě nebudete z autentických vesniček, na které narazíte, když budete putovat severním Vietnamem. Potkáte neskutečně přátelské lidi, kteří vás navedou, co na severu dělat. Můžete se procházet mezi rýžovými poli, strávit den i více u někoho doma a pomáhat mu s hospodářstvím, objevíte malé jednotřídky v horách, kde na vás budou děti koukat jako na zjevení a ocení každý bonbón, který jim dáte.

O Vietnamu by se dala napsat kniha. Na to se sice nechystám, ale klidně napište do diskuze, co by vás o Vietnamu zajímalo. Rád nějaký článek připravím.