Článek
Zdá se to neuvěřitelné, ale pražské metro oslaví v květnu padesát let od zahájení provozu. V podcastu 30 Minut Lajfu jsme měli tu čest popovídat si s panem Jiřím Benešem, který s vlakem pražského metra vyjel hned první den provozu, tedy 9. května 1974. Jak sám v rozhovoru říká, byl to velmi speciální den a zahájení provozu se zúčastnili i nejvyšší představitelé tehdejší vlády. Vyjíždělo se z depa na Kačerově a jelo se do stanice Sokolovská (dnešní Florenc).
Zajímavý, skoro hodinový rozhovor
A o čem jsme si v rozhovoru povídali? Hodně napoví ukázka rozhovoru níže, ale rozhodně doporučujeme poslechnout si ho celý. Je sice dlouhý, ale tak zajímavé povídání o metru jen tak někde neuslyšíte.
Jak vypadal první den zahájení provozu pražského metra?
V prvním vlaku jela vládní delegace, v těch dalších pak tzv. „nižší šarže“. Další hosté jeli až nakonec a museli mít kartónové vstupenky, podobné těm, které v té době byly ve vlaku. Obyčejní lidé mohli využít metro až následující den.
Byli uchazeči na pozici strojvedoucího kádrově vybíráni? Museli umět rusky?
Rusky jsme sice ze školy tak nějak uměli, ale s technickou ruštinou byl problém. Jezdili jsme proto do školícího střediska do Kralup, kde jsme se učili technické výrazy.
Proč jezdili v kabině strojvedoucího dva lidé?
V Moskvě jezdily na některých trasách ještě vlaky ze třicátých let a bylo běžné, že v kabině seděli po dvou. Protože to tam měli vyzkoušené, tak jsme tenhle model převzali. Stanice se tehdy nehlásily automatizovaným systémem, ale hlásil je pomocník strojvedoucího do mikrofonu. Stejně tak větu „ukončete výstup a nástup“. Zároveň hlásil strojvedoucímu návěstidla a kontroloval ho.
Na nástupištích tehdy byli i výpravčí. Co měli za úkol?
Dohlíželi především na to, aby někdo nespadl do kolejiště. Zpočátku měly vlaky pražského metra pouze tři vagóny, takže když přijel vlak do stanice, bylo vepředu i vzadu ohlídat, aby do kolejiště nikdo nespadl. Většinou se tam dávaly zábrany z červeného provazu. A to měli, mimo jiné, na starosti právě výpravčí.
