Článek
Nikdy v historii neměli lidé pohodlnější život. Auto, kancelář, výtah, rozvoz jídla až ke dveřím. Tělo už skoro nemusí nic dělat.
Přesto stále více lidí kolem třicítky řeší záda, krk, kyčle nebo ztuhlost při obyčejném pohybu. Generace, která měla žít v luxusu, překvapivě často mluví o těle, které působí opotřebovaně.
Právě proto vznikla věta, která rozděluje odborníky i veřejnost. „Sezení je nové kouření.“ Někteří ji považují za nesmysl. Jiní za varování před problémem, který si společnost odmítá přiznat.
Jak je možné, že první generace v dějinách, která nemusela fyzicky dřít, začíná mít pocit, že se její tělo rozpadá příliš brzy?
Tělo stvořené k pohybu zavřené do židle
Když se řekne zničené zdraví z práce, většina lidí si představí horníka, zedníka nebo člověka, který celý život tahal těžká břemena. Jenže dnešní realita vypadá jinak. Mnoho lidí tráví pracovní den téměř bez pohybu. Hodiny u monitoru střídá cesta autem a večer odpočinek na gauči. Fyzická námaha zmizela, ale problémy nezmizely s ní.
Právě naopak. V ordinacích i internetových diskuzích se stále opakují stejné stížnosti. Bolest v bedrech. Ztuhlý krk. Kyčle, které protestují po delším sezení. Mnoho lidí přitom nevzpomíná na žádný úraz ani nehodu. Jen na roky strávené v kanceláři.
Zajímavé je, že část odborníků odmítá slavnou větu o novém kouření. Upozorňují, že cigarety a kancelářská židle nejsou totéž. Mají pravdu. Nikdo netvrdí, že několik hodin v kanceláři škodí stejně jako krabička cigaret denně. Jenže pro běžného člověka je důležitější jiná otázka. Pokud je všechno v pořádku, proč tolik lidí řeší stejné potíže ve stále mladším věku?
Možná je problém jinde. Ne v jedné židli ani v jednom zaměstnání. Možná jsme vytvořili společnost, ve které je pohyb doplňkem místo běžné součásti života. Dříve člověk nachodil kilometry, aniž by si to uvědomoval. Dnes musí pohyb plánovat do kalendáře jako pracovní schůzku.
A tím celý příběh nekončí. Dlouhé sezení se ve studiích nespojuje jen s nepohodlím nebo bolestmi zad. Objevují se souvislosti se srdečními chorobami, cukrovkou i dalšími zdravotními problémy. Největší paradox přitom je, že člověk může chodit pravidelně do posilovny a přesto většinu dne trávit způsobem, na který jeho tělo nikdy nebylo stavěné.
Generace, která vyměnila pohyb za židli
Každá éra měla svůj typický problém. Některé byly vidět okamžitě. Jiné si lidé uvědomili až po letech.
Je možné, že budoucí generace budou podobně vzpomínat i na nás. Jako na společnost, která měla technologie, pohodlí a téměř neomezené možnosti, ale zároveň trávila většinu života bez použití vlastního těla.
Možná se jednou budou divit, proč jsme za normální považovali den, během kterého člověk skoro nevstal ze židle. Stejně jako dnes působí zvláštně kouření v letadle nebo cigareta v nemocnici.
Nejde ani tak o to, jestli je věta „sezení je nové kouření“ doslova pravdivá. Důležitější je jiná otázka. Co když právě teď žijeme uprostřed problému, který budoucnost uvidí mnohem jasněji než my sami?
Budou jednou historici označovat kouření za problém 20. století a dlouhé sezení za problém století jednadvacátého?
Anketa
Zdroje:
