Když se vysněná práce stane noční můrou: Bossing

S tímhle fenoménem má bohužel kdekdo kolem nás zkušenost. Bossing, systematické šikanování zaměstnanců nadřízeným, má různé formy. Může zahrnovat neustálou kritiku a nedostatek uznání za práci, kterou zaměstnanci odvádějí, i ignorování jejich názorů a potřeb.

Bossing je toxické chování, které může mít vážné negativní dopady na pracovní prostředí a duševní zdraví zaměstnanců.

Bossing je specifická forma šikany na pracovišti. Agresorem je nadřízený a obětí podřízený zaměstnanec. Zahrnuje systematické, opakované a dlouhodobé útoky. Na rozdíl od občasné kritiky či sporů, které jsou běžnou součástí pracovního života, je bossing cílené a úmyslné, často dlouhodobé chování, které vede k ponížení pracovníka a může mít i vážné zdravotní a psychické důsledky.

Neustálá kritika a nedostatek uznání: Představte si pracovníka, který každý den přichází do práce s obavou z toho, co mu jeho nadřízený tentokrát řekne. Každý jeho krok je podrobně sledován a kritizován, místo aby byl oceněn za svou práci a úsilí. I když vykonává své povinnosti správně, nikdy neslyší slova uznání.

Ignorování názorů a potřeb: Zaměstnanec, jehož názory a návrhy jsou neustále přehlíženy, může začít cítit, že jeho přínos pro tým je nepodstatný. Obrovsky toxické je vyloučení jednoho člena týmu z rozhodování, ignorace jeho názorů. Vede to k pocitu outsiderství, vyloučení z kolektivu.

Mikromanagement a kontrola: Zaměstnanec se cítí, jako by byl pod neustálým mikroskopem. Jeho nadřízený detailně kontroluje každý jeho krok, často zbytečně zasahuje do jeho práce a nikdy mu nedá prostor pro samostatnost. Takový přístup demotivuje a snižuje sebevědomí.

Veřejné ponižování: Někdy může bossing zahrnovat veřejné ponižování před kolegy. Může jít o neadekvátní kritiku na poradách, zesměšňování nebo ironické komentáře, které mají za cíl zpochybnit kompetence a schopnosti zaměstnance.

Všechny tyto příklady bossingu mohou mít vážné dopady na zaměstnance, včetně zvýšené úrovně stresu, sníženého sebevědomí a pocitu beznaděje ohledně jejich pracovního života. Dlouhodobé vystavení tomuhle typu šikany může vést k vyhoření, úzkosti, depresím a dokonce i fyzickým zdravotním problémům.

Navíc negativně ovlivňuje atmosféru celého týmu, nejen konkrétního člověka, který je obětí. Může docházet ke zvýšené fluktuaci zaměstnanců, poklesu produktivity a zhoršení firemní kultury.

Co dělat, když se dostaneme do takové situace? Pokud je to možné, jako první krok bych doporučovala promluvit si s nadřízeným o situaci otevřeně. Občas se stane, že je toto chování neúmyslné a vyjasnění může vést ke změně chování.

Když promluva nepomůže, zkusila bych se obrátit na personální oddělení společnosti nebo někoho jiného, kdo je ve společnosti v pozici autority. Pro tyto situace je dobrý nápad dokumentovat případy chování s prvky bossingu. Vést si záznamy a promluvit předem se svědky. Budou se velice hodit v případě, že se rozhodnete k podání formální stížnosti.

Zároveň je potřeba na to nebýt sám. Nestydět se svěřit kolegům, přátelům, rodině. Podpora a porozumění můžou pomoci posílit psychickou odolnost a celkově situaci lépe zvládat. Samozřejmě nemusí být špatný nápad vyhledat profesionální podporu v podobě kouče nebo terapeuta.

Práce na sobě, na budování otřesené sebedůvěry hraje důležitou roli v budování odolnosti proti jakémukoli negativnímu chování. Posilování vlastní hodnoty pomůže čelit bossingu s větší jistotou.

A konečně je možné zvážit podniknutí právních kroků. Tohle jednání je totiž právně postižitelné, například na základě Zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Tam najdete paragrafy zabývající se diskriminací a šikanou.

Bossing je závažný problém, který může mít ničivé dopady na zaměstnance i celou organizaci. Je důležité si uvědomit, že takové chování je toxické a že je třeba s ním aktivně bojovat.

Každý zaměstnanec má právo na respektující a podpůrné pracovní prostředí.