Článek
Cítíte, jak se mezi vámi něco mění? Partner je doma, ale jakoby tu nebyl. Mluvíte míň, doteky vymizely. A vám začíná v hlavě vrtat: Co se děje?
Když se partner začne vzdalovat a my netušíme proč, není divu, že v nás propukne panika. Emoční odstup totiž často bolí víc než ten fyzický. I když to tak nevypadá, ještě nemusí být všechno ztracené.
Zkuste porozumět
Jedna z nejčastějších chyb, kterou děláme, když partner začne být odtažitý, je, že začneme „tlačit na pilu“. Chtít okamžité odpovědi.
Chceme mluvit. Chceme cítit blízkost – hned teď. Chceme ujištění, že se přece nic neděje, že se nám to jen zdá, že je všechno v pořádku. Jenže pokud je ten druhý zrovna v režimu želvy zalezlý v krunýři, všechno tohle ho jen víc uzavírá. Možná v sobě řeší věci, ve kterých ještě sám nemá jasno. Možná má jen jiný způsob, jak se vypořádává se stresem. Není schopen mluvit o emocích hned, jak se objeví.
Než začnete rozmotávat, co se děje mezi vámi dvěma, sedněte si sám/sama se sebou. Co se ve vás spouští, když se partner vzdaluje? Strach z odmítnutí? Vztek? Smutek? Často tahle panika pochází z dávné minulosti. Možná jste jako dítě zažili, že emoce nebyly vítané. Nebo že když jste potřebovali blízkost, nikdo tam pro vás nebyl.
Zkuste přistoupit k situaci s trpělivostí a otevřeností. Například si zapište své myšlenky nebo obavy a podívejte se na ně z odstupu. Pomůže to vyčistit mysl a můžete se lépe soustředit na to, co opravdu potřebujete.
Nechte vztah dýchat
Zní to možná paradoxně, ale když se partner vzdaluje, často pomáhá nechat ho být. Netrestat ho tichou domácností ani výčitkami. Ale dát prostor. Tím nemyslím hrát na city nebo ukázat mu, „jaký to je, když si mě nevšímá“. To není odstup, to je manipulace.
Myslím opravdový krok zpět. Dejte si čas sami na sebe. Na kamarády, psa, jógu, ticho. Zkuste se znovu napojit na sebe. Co potřebujete vy, kromě toho, aby se partner změnil?
Pokud cítíte se osaměle nebo zklamaně, zkuste si najít malé rituály, které vás naplní pozitivní energií. Třeba si udělejte večer sami pro sebe, projděte se, dejte si oblíbený čaj, věnujte se koníčkům, které vás těší.
Často vidím, že právě v tomhle tichu si člověk uvědomí, že celý vztah postavil na potřebě být milován, slyšen, oceněn. A když to nedostává, cítí se prázdně. Ale tahle potřeba nemá být celá na bedrech partnera. Když si ji začnete plnit sám/sama – péčí o sebe, rozvíjením toho, co vás baví, setkáváním s lidmi, kteří vás podporují – vztah se kupodivu často začne znovu otevírat.
Mluvte bez dramatu a s respektem
Pokud se rozhodnete mluvit, snažte se vyhnout emocím, výčitkám a dlouhým monologům. Muži (a nejen oni) mívají problém se složitými emočními analýzami. Nepomůže, když začnete větou jako: „Cítím se odmítaná, protože se vzdaluješ, a připomíná mi to dětství, kdy mě máma nechala samotnou…“ I když je to přesně to, co cítíte, partner se pravděpodobně vypne.
Místo toho zkuste jednoduché, stručné věty: „Chybí mi naše blízkost. Když se teď nebavíme, je mi smutno.“ Nebo: „Záleží mi na nás, ale mám pocit, že se od sebe vzdalujeme. Rád/a bych to změnil/a.“ Buďte klidní, struční a respektující. A pak dejte prostor tichu. Nechte ho reagovat.
Co když komunikace nefunguje
Pokud komunikace dlouhodobě nefunguje, zvažte, jestli by stálo za to navrhnout vyhledání odborníka. Ne s cílem opravit „naši komunikaci“, ale najít bezpečný prostor, kde se oba můžete skutečně slyšet.
Někdy se partner nevzdaluje kvůli nám, ale kvůli vlastním obavám nebo vnitřním problémům. V takovém případě není silové přitahování zpět tím správným řešením. Místo toho je důležité zůstat pevní ve své hodnotě, udržet si vlastní prostor a respektovat potřebu partnera. Dejte mu čas a prostor, aby mohl najít svou cestu zpět, pokud to bude jeho volba.
Postarejte se o sebe
Mezitím se zaměřte na svůj vlastní růst a rozvoj. Zůstaňte otevření, ale ne zoufalí. S otevřenou myslí a klidem v srdci máte šanci na znovunalezení blízkosti, pokud to bude pro oba správné. Pokud cítíte, že je to těžké, soustřeďte se na svůj vlastní růst.
Jak se cítíte v práci, ve vztazích s přáteli, jak se vám daří na osobní úrovni? Začněte tím, že budete pečovat o sebe, a to nejen fyzicky, ale i emocionálně. Mějte prostor na sebereflexi a svou vlastní podporu.
Neznamená to, že máte být apatičtí, lhostejní nebo pasivní. Zůstaňte otevření v tom smyslu, že se nesnažíte partnera přetvářet podle svých představ, ale zároveň si držíte vlastní hranice. Pečujte o své vlastní potřeby, ať už jde o přátelské vztahy, koníčky nebo chvíle pro sebe.
Možná z toho ticha vzklíčí nový prostor pro porozumění a spojení, které bude silnější než předtím.
Zdroje:
