Článek
„Jak to máte se sociálními sítěmi?“ Ptám se svých klientů častěji, než bych chtěla.
Jsou takoví, kteří stále odolávají a v „sockách“ nejedou. Na druhé straně spektra jsou ti, kteří přiznají, že se na sítích zdržují hodiny. „Je to jako sledovat nekonečný seriál, který nemá žádný děj,“ říká jeden z nich.
A přesně o tom to je. Podle průzkumu z roku 2023 průměrný Čech stráví na sociálních sítích až 143 minut denně, což za rok představuje víc než 36 dní. Čistého času.
Je to odpočinek a relax nebo zdroj neklidu a nespokojenosti? Je to pro vás děsivé číslo? Nakonec možná v duchu vnímáme sociální sítě jako způsob, jak si ukrátit krátkou chvíli. Ale víc než měsíc v roce? To už je sakra dlouhá chvíle.
Insta-sen versus realita
Řekněme si to narovinu – sociální sítě nás fascinují. I když víme, že dokonalé životy na Instagramu jsou jen iluze. To, co vidíme, je spíše katalog dokonale inscenovaných okamžiků – pečlivě upravených, filtrem vylepšených a emocionálně vypulírovaných. Víme to, ale stejně se srovnáváme.
Myslím na klientku, která se rozplakala, když jsme mluvily o jejím pocitu selhání. „Každá druhá na Instagramu vypadá, že má skvělý život. Proč já jsem tak neschopná?“
Její slova dokonale vystihují, jak srovnávání na sociálních sítích ovlivňuje naše vnímání sebe sama.
Začneme si klást otázky, které nás vedou k pochybnostem o vlastní hodnotě. Pak přichází nespokojenost. S tím, kým jsme, co máme, a dokonce i co děláme. Sociální sítě nás nutí se srovnávat s ideály, které ve skutečnosti neexistují. Ten neustálý tlak na dokonalost nás připravuje o vděčnost. Za to, co máme a za to, jak jsme úspěšní. A pozor – funguje to, i když si jsme vědomi, že to, co vidíme, není realita.
A jak to všechno ovlivňuje naši pohodu? Čím víc času trávíme na sociálních sítích, tím větší je riziko, že nás ovládnou pocity méněcennosti a frustrace. Srovnávání nás vyčerpává a závist nám bere radost. A víte, co je na tom nejhorší? Většinou tyhle aplikace otevíráme, když jsme unavení nebo znudění. Sociální sítě se tak stávají nejen zabijákem času, ale i sebevědomí.
Sluha nebo pán?
Jak poznáte, že to se „sockami“ začínáte trochu přehánět? Není to jen o číslech. Zkuste se zamyslet - stěžuje si vaše okolí, že mu nevěnujete pozornost a pořád jen zíráte do telefonu? Nebo se vám stává, že si řeknete, že se podíváte jen na jednu fotku a najednou je o půl hodiny později? Jestli ano, máte spíš pána než sluhu.
Jedna cesta, jak to zvládnout, je digitální detox. Třeba týden bez sítí. Ze začátku budete mít absťák, ale po pár dnech si uvědomíte, kolik volného času najednou máte. Ale pak vyvstane další otázka - co s ním?
Pro ty, kteří se na plný detox necítí, doporučuju nastavit hranice. Stanovit si, kolik času denně chcete na sítích trávit. A použít aplikace, které vás upozorní, když to přetáhnete. Nebo si jednoduše nastavte doma zóny bez telefonu – třeba ložnici nebo jídelní stůl.
Klíč je najít rovnováhu. Sociální sítě mohou být skvělým nástrojem – spojí vás s přáteli, inspirují, můžete se na nich leccos naučit. Ale jen tehdy, pokud ovládáte vy je, ne ony vás. Když máte pocit, že vám víc berou než dávají, zkuste se jim postavit.
Podle statistik má v Česku účet na sociálních sítích více než 6,5 milionu lidí a to číslo každoročně roste. Průměrný uživatel se přihlašuje na sítě několikrát denně. To zvyšuje riziko, že sítě převezmou kontrolu nad naším časem i pozorností.
Zdroje:
