Článek
Ida Laura Pfeiffer byla rakouská cestovatelka, autorka cestopisů a etnografka. Je taky považována za první ženskou autorku cestopisů. Procestovala jihovýchodní Asii, Ameriku, Střední východ a Afriku, včetně dvou cest kolem světa v letech 1846 až 1855. Byla členkou berlínské a pařížské geografické společnosti.
Narodila se ve Vídni 14. října 1797 jako třetí dítě bohatého obchodníka Reyera. Už od mládí projevovala originální a sebevědomou povahu. Jako jediná dívka mezi šesti dětmi měla záliby ovlivněné svými bratry. Byla odvážná, podnikavá, bavil ji sport a fyzické aktivity. Oblékala se jako její bratři a účastnila se jejich dobrodružství.
V některých aspektech byla otcem vychovávána přísně. Byla živena stejně prostou stravou jako její bratři a učena k poslušnosti. Ale otec ji neodrazoval od fyzicky náročnějších aktivit, které v té době nebyly vnímané jako vhodné pro dívky.
Když ji bylo 22 let, byla proti svému přání provdána za dr. Marka Antona Pfeiffera, ovdovělého právníka z Lembergu (nyní Lvov, Ukrajina). Byl o 24 let starší a měl dospělého syna. Spolu měli dva další syny. Manžel nemohl dlouho najít práci, a tak učila hudbu a kreslení. Ale její rodina žila v chudobě. Jakmile její manžel zemřel a oba její synové měli zaměstnání, vydala se ve věku 45 let na cestu.
První cesta: Svatá země
Jejím prvním cílem bylo navštívit Svatou zemi. Za tímto účelem opustila 22. března 1842 Vídeň a nalodila se na palubu parníku, který ji měl dopravit po Dunaji do Černého moře a města Konstantinopole, poté až do Egypta.
Z Egypta se vrátila dobrodružná dáma domů přes Sicílii a Itálii, navštívila Neapol, Řím a Florencii, a v prosinci roku 1842 dorazila do Vídně. Následující rok publikovala záznamy o svých zážitcích pod názvem Cesta jedné vídeňské paní do Svaté země, které se setkaly s velmi příznivým přijetím díky jednoduchosti stylu a věrnosti popisů.
Co by měla podniknout? Úspěch ji povzbudil, zvýšil její odvahu a posílil odhodlání. Nemohla najít nic jiného, co by lépe odpovídalo její energii a uspokojilo její zvědavost, než cesta kolem světa.
Cesty kolem světa
Vrátila se v roce 1848 a o dva roky později vydala knihu Cesta ženy kolem světa [Eine Frauenfahrt um die Welt]. Její rozsáhlé cestování tím ale neskončilo. Tato mírná a tichá dáma celkem urazila téměř 32 000 km po souši a 240 000 km po moři.
Navštívila regiony, do kterých se předtím žádný Evropan neodvážil. Prožila různé náročné zážitky, a to vše s nejskromnějšími prostředky, bez mocné ochrany nebo záštity panovníka.
stránka z knihy paní Pfeiffer
Její poslední cesta ji zavedla na Madagaskar v květnu roku 1857. První zastávkou byla Jižní Afrika, kde se setkala s Francouzem zapleteným do spiknutí proti madagaskarské královně.
Nechtěně se zapojila do tohoto spiknutí a po odhalení pokusu o převrat byla z Madagaskaru vyhoštěna. Na cestě do přístavu bohužel onemocněla (pravděpodobně malárií) a již se nikdy plně neuzdravila.
Nezapomenutelná průkopnice
Ida Pfeiffer zemřela 27. října 1858 ve Vídni ve věku 63 let.
Její hlavní motivací byla touha poznávat. Měla neobyčejnou schopnost nejen probudit, ale i získat zájem a sympatie lidí, se kterými přišla do styku. Díky tomu prošla svými cestami bez větších obtíží.
V paměti lidí zůstala jako žena s neobyčejnou odvahou, nečekanou energií a hrdinskou odhodlaností. Překonala mnoho překážek a změnila představy o tom, co je pro ženu vhodné a čeho může dosáhnout.
Zdroje:
