Článek
Eva je profesionálka ve svém oboru. Má svoji práci opravdu ráda. Na předchozích pozicích excelovala a její výsledky byly výborné.
Pak přišla změna. Nastoupila do nové společnosti a stala se součástí týmu, kde byla jedinou ženou. Kolegové ji nepřijali a dávali jí najevo, že svoji práci nedělá dobře. Přestože věděla, že to není pravda, každodenní tlak na ni působil. Postupně začala o sobě pochybovat.
Na začátku si Eva myslela, že se chováním kolegů nenechá ovlivnit. Nebyla přece nováčkem, tohle nebylo její první rodeo. Jenže den za dnem se negativní atmosféra podepisovala na její psychice. Každá poznámka, každý kritický pohled podrývaly její sebedůvěru.
Neustálá kritika v práci ovlivňuje psychiku. Když někdo čelí dlouhodobému tlaku a zpochybňování, začne se nakonec ptát, jestli nemá okolí pravdu. I silný člověk může podlehnout trvalému tlaku. Toxické prostředí ničí sebedůvěru, působí stres a vyčerpává energii. Zaměstnanci v takovém klimatu se často cítí, že nejsou dostatečně dobří. I když to není pravda.
Jak toxické prostředí ovlivňuje psychiku
Toxické prostředí ovlivňuje člověka nenápadně. Zaměstnanec se zpočátku snaží nebrat negativní projevy vážně. Věří, že jeho práce má hodnotu. Ale čím déle čelí tlaku, tím více začíná pochybovat. Neoprávněná kritika se usazuje v mysli. Člověk ztrácí jistotu a přestává věřit sobě a svým schopnostem. Místo soustředění se na práci řeší obavy, co si o něm myslí ostatní.
Kritika bez konstruktivní zpětné vazby nechává člověka v nejistotě. Kolegové, kteří vytvářejí toxické prostředí, často neuvádějí konkrétní chyby. K tomu negativní atmosféra a izolace v týmu vedou k pocitu osamění. Člověk se uzavírá, protože nemá v práci žádnou oporu. Stres a pochybnosti pak ovlivňují nejen pracovní výkon, ale i osobní život.
Eva si naštěstí uvědomila, že musí získat reálný náhled na situaci. Začala si vést poznámky o svých pracovních úspěších a konzultovala situaci s důvěryhodnými přáteli. Když slyšela jejich názory, začalo jí docházet, že kritika kolegů nesouvisí s jejími schopnostmi. Spíše vyplývala z atmosféry v týmu. Tenhle krok jí pomohl znovu nabrat sebedůvěru a nenechat se zlomit.
Jak se bránit a kdy odejít
Člověk, který čelí toxickému prostředí, se může bránit. Nejdřív je třeba si uvědomit, že negativní chování ostatních nevypovídá o naší hodnotě. Fakta jsou důležitější než názory kolegů. Sebedůvěra se buduje soustředěním na vlastní úspěchy a výsledky. Podpora od důvěryhodných lidí, jako jsou přátelé nebo kouč také může pomoci získat nadhled.
Toxické prostředí není normální. Zdravé pracovní prostředí podporuje spolupráci, respekt a otevřenou komunikaci. Když zaměstnanec nemá možnost v takovém prostředí pracovat, je asi na čase zvážit změnu. Rozhodnutí odejít není selhání, ale ochrana vlastní hodnoty a zdraví.
Toxické pracovní prostředí zanechává následky, které člověka často ovlivňují i dlouho po odchodu. Je proto důležité si uvědomit, že práce má být místem, kde člověk roste a rozvíjí se. Nikdy by neměla být zdrojem neustálého stresu a pochybností.
Zdroje:
Jména a reálie postav byla pro zachování jejich soukromí změněna.
