Článek
Doslova to znamená přežvykování. A přesně o to se také jedná. Stále dokola si v hlavě přežvykujeme něco, co nás trápí. Může se jednat buď o obavy z budoucnosti a nebo o ošklivé vzpomínky a sebeobviňování.
Většinou si po nějaké době uvědomíme, že nám spíše škodí než pomáhají a chceme se jich zbavit. Ale nejde to. Pořád se vrací do hlavy. A ztrpčují život… Taky se ti to děje? Pokud ano, možná oceníš mých pár tipů, co se s tím dá dělat.
První věc, kterou bych chtěla uvést, je, že nepomáhá si takové myšlenky zakazovat. To je podobné, jako v tom otřepaném klišé, že nemáš myslet na růžového slona. Samozřejmě je růžový slon to první, co se ti v hlavě zjeví.
Zákazy nefungují, to bychom tohle téma nemuseli řešit. Co ale pomáhá, je uvědomit si, že tvoje myšlenky nejsi ty. Je to spíš něco, co se ti děje. Třeba jako škytavka. To je taky jen nějaký dočasný nepříjemný stav. Možná ti tohle přirovnání pomůže, až tě příště taková „duševní škytavka“ přepadne.
Je dobré si uvědomit, že myšlenka přišla. Jestli se na to cítíš, můžeš ji i v hlavě přivítat. Něco jako: „Ahoj, Myšlenko (pokud se opakuje opravdu často a máš chuť, můžeš jí říkat třeba Máňa ), vidím, že jsi zase tady. No, tak si buď, já jdu dělat něco zajímavějšího.“
Nebo něco takového. Potlačováním jim dodáváme moc. Pokud uznáme jejich přítomnost, ale ničím je dále nepodporujeme, časem zmizí.
No a jak odvést pozornost?
Můžeš začít dělat nějakou činnost, co tě baví a zaměstnává tvoji pozornost.
Nebo cíleně začít přemýšlet o něčem jiném, jak vyřešit nějaký pracovní problém nebo si psát v duchu (nebo skutečný) nákupní seznam.
Často pomáhá, i když to působí možná zvláštně, si je napsat. Pokud něco „hodím na papír“, trošku se od toho odosobním a dokážu se na to podívat s větším nadhledem.
Dalším tipem je vymezit jim ve svém denním programu určitou denní dobu. Prostě uznat, že myšlenka přišla, ale říct si, že se jí budu věnovat dnes až např. mezi 19:00 – 19:30. Pokud si v tu dobu na ni zrovna nevzpomenu, odložím to na další den. Optimální je určit si denní dobu, kdy jsem v klidu. Možná to zní podivně, ale pomáhá to.
Samozřejmě, že velmi pomáhá i meditace a relaxační techniky, ale primárně bych s tím nedoporučovala začínat ve chvíli, kdy tě tyto věci intenzivně trápí. Pokud ale jsi zvyklý/á meditovat, tak určitě jen do toho.
Doufám, že ti tyto tipy budou aspoň trochu užitečné, pokud se chytáš do pasti ruminace.
Hezký den,
H.
