Článek
Portrét nestačí. Hledejte Monaco, rok 2007 a jméno autora
Na první pohled jde o běžnou dvou eurovou minci. Má stejný rozměr, hmotnost i společnou evropskou stranu jako jiné mince. Na národní straně je ale profil Grace Kelly, americké herečky a monacké kněžny, která zemřela v roce 1982.
Klíčové je, že nejde o jakoukoliv minci s jejím obrázkem. Pravý kus nese nápis MONACO, rok 2007 a pod vlasy portrétu také jméno rytce R. B. BARON. V oficiálním oznámení EU v databázi EUR-Lex je uvedeno, že Monako vydalo tuto dvoueurovku k 25. výročí úmrtí kněžny Grace v nákladu pouhých 20 001 kusů.
A právě v tom je celý vtip. U běžných dvoueurovek se náklady pohybují v milionech. Tady šlo o mimořádně malou sérii, která od začátku mířila hlavně ke sběratelům. Takže ano, právně jde o normální dvě eura. Prakticky ale málokdo hodí takovou minci do automatu na kávu.
Tisíce eur nejsou pohádka, ale ani jistota
Částky v řádu tisíců eur nejsou vymyšlené. Zachovalý kus s původní kazetou, bez škrábanců a s doloženým původem může být pro sběratele velmi žádaný. V archivované aukci OneBid se exemplář v kvalitě NGC MS64 s původní krabičkou prodal za 2 373 eur.
Tady je ale háček. Aukční výsledek není univerzální ceník. Mince v horším stavu, bez obalu, s nejasným původem nebo po nešetrném čištění může stát výrazně méně. A naopak špičkově zachovalý kus v původním balení může zájemce vytáhnout ještě výš.
Tohle si lidé často pletou. Cena napsaná v inzerátu není cena, kterou někdo opravdu zaplatí. U numismatiky má váhu hlavně výsledek skutečné aukce a srovnání s podobně zachovalými kusy. Kdo najde jednu nabídku za pět tisíc eur a přepíše ji k vlastní minci z kapsy, spíš si vyrábí zklamání.
V peněžence ji mít můžete, ale moc na to nespoléhejte
Dvou eurové pamětní mince jsou platidlem v celé eurozóně. Evropská centrální banka připomíná, že pamětní dvoueurovky musí být přijímány stejně jako běžné mince. To ale neznamená, že každá vzácnější dvoueurovka skutečně koluje mezi drobnými v supermarketu.
U Grace Kelly je náklad tak nízký, že většina kusů skončila u sběratelů. Náhodný nález v české peněžence není úplně nemožný, ale je to spíš historka pro štěstí než plán na zbohatnutí. Mnohem častěji člověk narazí na běžnou monackou minci, pamětní dvoueurovku z jiného roku nebo na barevně upravenou napodobeninu.
Pozor hlavně na mince, které vypadají až moc nápadně. Originál z roku 2007 není barevný, nemá nalepený motiv ani plastovou kartu, která by sama o sobě dokazovala pravost. Po internetu kolují levné dekorativní kopie, zkušební ražby a suvenýry. Někdy mají na sobě dokonce nápis Grace Kelly, ale s původní monackou mincí mají společné jen téma.
Největší chybu uděláte při domácím „vylepšování“
Když podezřelou minci najdete, nečistěte ji. Neleštěte ji pastou na kov, nemyjte ji v octu a nedrhněte kartáčkem. To, co laik považuje za údržbu, může u sběratelské mince zničit původní povrch a srazit cenu klidně o tisíce korun.
Mince má mít přibližně 8,5 gramu a průměr 25,75 milimetru, jak uvádí numismatický katalog Numista. Samotné zvážení ale nestačí. Padělky se dnes umějí tvářit dost přesvědčivě a hlavně u drahých dvoueurovek není rozumné spoléhat na porovnání s obrázkem z mobilu.
Nejlepší postup je minci nafotit z obou stran, zachytit hranu, nápisy i případné balení a pak ji ukázat zkušenému numismatikovi nebo renomované aukční síni. Neprodávejte ji prvnímu zájemci, který nabídne „slušné peníze hned“. U mince, která vypadá obyčejně, může právě trpělivost rozhodnout o tom, jestli skončí za dvě eura v pokladně, nebo za tisíce eur ve sbírce.
