Článek
U tří dětí už jde o více než 65 tisíc korun ročně
Částky daňového zvýhodnění se pro rok 2026 nezvýšily. Na první dítě zůstává 15 204 Kč za rok, tedy 1 267 Kč za měsíc. Druhé dítě přidává dalších 22 320 Kč ročně neboli 1 860 Kč měsíčně. Na třetí a každé další dítě připadá 27 840 Kč ročně, tedy 2 320 Kč za měsíc. Potvrzuje to aktuální přehled Finanční správy pro rok 2026.
V rodinném rozpočtu už to nejsou drobné. Jeden potomek znamená při celoročním nároku 15 204 Kč. Dvě děti dohromady 37 524 Kč, tedy 3 127 Kč měsíčně. U tří dětí se částka vyšplhá na 65 364 Kč neboli 5 447 Kč měsíčně. Čtyřčlenná sestava dětí už přináší 93 204 Kč za rok. Samozřejmě za předpokladu, že jsou po celý rok splněny podmínky nároku.
Toto je ale důležité. Nejde o obyčejnou „slevu“, která může pouze snížit daň na nulu. Zákon o daních z příjmů umožňuje daňové zvýhodnění využít jako slevu na dani, daňový bonus nebo jejich kombinaci. Jestliže je zvýhodnění vyšší než vypočtená daň po ostatních slevách, může rozdíl dostat poplatník skutečně vyplacený jako bonus.
Právě bonus má ale vlastní příjmovou podmínku. Pro celoroční daňový bonus musí mít člověk v roce 2026 příjmy ze zaměstnání nebo podnikání alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy 134 400 Kč. Minimální mzda letos činí 22 400 Kč měsíčně, což potvrzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro výplatu měsíčního daňového bonusu musí příjem ze zaměstnání v daném měsíci dosáhnout alespoň poloviny minimální mzdy, tedy 11 200 Kč.
U dítěte, kterému byl podle českých předpisů přiznán nárok na průkaz ZTP/P, se částka zdvojnásobuje. Jako první dítě tak znamená 30 408 Kč ročně, jako druhé 44 640 Kč a jako třetí či další 55 680 Kč. Tady už se vyplatí nejen znát částky, ale také správně nastavit pořadí dětí.
Měsíčně do výplaty, nebo jednou za rok? Vyšší částku druhá cesta nepřinese
Zaměstnanec může zvýhodnění uplatňovat průběžně u zaměstnavatele. Musí mít učiněné, lidově řečeno podepsané, Prohlášení poplatníka a prokázat nárok na děti. Zaměstnavatel potom každý měsíc sníží vypočtenou zálohu na daň a případný rozdíl může vyplatit jako měsíční daňový bonus. Přesný mechanismus upravuje § 35d zákona o daních z příjmů.
U dvou dětí tak může rodině zůstat ve výplatě každý měsíc o 3 127 Kč více. U tří jde o 5 447 Kč. To je varianta pro domácnost, která peníze potřebuje průběžně na jídlo, kroužky, hypotéku nebo energie. Z čistě finančního hlediska má jednu jednoduchou výhodu: své peníze máte k dispozici dříve.
Druhou možností je zvýhodnění během roku měsíčně nečerpat a uplatnit ho dodatečně po jeho skončení. Zákon výslovně umožňuje, aby zaměstnavatel k dříve neuplatněnému daňovému zvýhodnění přihlédl při ročním zúčtování, pokud zaměstnanec včas doloží potřebné skutečnosti. Pro rok 2026 bude standardní zákonný termín pro žádost u zaměstnavatele do 15. února 2027.
A právě tady vzniká oblíbená „šetřílkovská“ metoda. Rodina se dvěma dětmi si nechá během roku výplatu bez měsíčního zvýhodnění a po skončení roku vyřeší celých 37 524 Kč najednou. Taková částka už skutečně může zaplatit slušnou část letní dovolené, opravu auta nebo vytvořit základ finanční rezervy.
Na rovinu ale nejde o daňový trik, kterým by stát vyplatil víc. Při stejném celoročním nároku je nominální zvýhodnění stejné. Rozdíl spočívá jen v tom, zda dostáváte 3 127 Kč každý měsíc, nebo větší částku najednou. Kdo umí spořit, může si měsíční zvýhodnění automaticky posílat na vlastní spořicí účet a na konci roku mít obdobný „balík“, přičemž peníze drží celou dobu pod vlastní kontrolou. Kdo naopak ví, že by tři tisíce navíc každý měsíc jednoduše rozpustil v běžných výdajích, může jednorázové vypořádání fungovat jako poměrně účinné nucené spoření.
Další častý omyl je představa, že kvůli jednorázovému uplatnění musí každý zaměstnanec podávat daňové přiznání. Nemusí. Zaměstnanec, který splňuje podmínky pro roční zúčtování, může požádat posledního zaměstnavatele. Typicky jde o člověka, který měl příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně a není povinen přiznání podat. Podmínky popisuje Finanční správa v přehledu pro zaměstnance.
Jestliže naopak člověk povinnost podat daňové přiznání má, vyřeší zvýhodnění tam. U zaměstnance může povinnost vzniknout například při některých souběžných příjmech nebo pokud vedle zaměstnání dosáhne jiných zdanitelných příjmů podle § 7 až 10 nad zákonný limit 20 000 Kč. Přesná pravidla stanoví § 38g zákona, takže u pronájmu, podnikání nebo dalších přivýdělků už není dobré spoléhat na větu kolegy, že „mzdová to nějak udělá“.
Rodiče mohou na špatném pořadí a papírech zbytečně prodělat
Daňové zvýhodnění na stejné dítě nemohou za stejný měsíc uplatnit oba rodiče. Pokud dítě vyživuje ve společně hospodařící domácnosti více poplatníků, nárok za daný měsíc patří pouze jednomu z nich. Manželé či rodiče se proto musí dohodnout, kdo děti uplatní.
U dvou nebo tří dětí přitom není nutné, aby všechny uplatňoval jeden rodič. Děti lze mezi rodiče rozdělit, ale jejich pořadí se v rámci společně hospodařící domácnosti posuzuje dohromady. Nelze tedy jednoduše udělat trik, že matka označí jedno dítě jako „první“ a otec druhé rovněž jako „první“. Celková částka u dvou dětí má při celoročním nároku zůstat 15 204 plus 22 320 Kč.
Zajímavější je samotné pořadí. Finanční správa výslovně uvádí, že částka není závislá na pořadí narození dětí, ale na dohodě mezi poplatníky. Nejstarší dítě tedy nemusí být pro daňové účely automaticky „první“.
To může mít značný význam v rodině, kde má jedno z dětí nárok na průkaz ZTP/P, protože jeho příslušná částka se zdvojnásobuje. U dvou dětí například kombinace běžného prvního dítěte za 15 204 Kč a dítěte se ZTP/P označeného jako druhé za 44 640 Kč znamená celkem 59 844 Kč ročně. Při opačném pořadí by dvojnásobek první částky činil 30 408 Kč a druhé běžné dítě 22 320 Kč, dohromady 52 728 Kč. Rozdíl je 7 116 Kč za rok. Samotné pořadí narození tomu nebrání; nastavení ale musí odpovídat údajům rodičů a doloženým skutečnostem.
Zaměstnavatel může požadovat potvrzení od zaměstnavatele druhého rodiče, na které děti druhý z rodičů zvýhodnění uplatňuje a v jaké výši, případně že ho neuplatňuje vůbec. Dobrá zpráva je, že podle Finanční správy není nutné bez změny situace shánět nové potvrzení automaticky každý rok. Platí do okamžiku, kdy se rozhodné skutečnosti změní.
Pozor také na nesezdané páry. Člověk nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na dítě svého přítele nebo přítelkyně z předchozího vztahu jen proto, že všichni žijí pod jednou střechou a společně hospodaří. Zákon mezi vyživované děti počítá vlastní dítě, osvojence, dítě v péči nahrazující péči rodičů a také dítě druhého z manželů. Dítě druha nebo družky v tomto výčtu není. Finanční správa tento rozdíl výslovně připomíná i v aktuálních odpovědích pro rok 2026.
Složitější bývá střídavá péče. Samotný rozsudek o střídavé péči ještě automaticky neurčuje, kdo bude dítě daňově uplatňovat. Metodický pokyn Generálního finančního ředitelství pracuje s příslušností dítěte ke společně hospodařící domácnosti a s dohodou rodičů. Rodiče se mohou v průběhu roku v uplatňování po měsících vystřídat, nesmějí však stejné dítě za stejný měsíc uplatnit oba. Bez dohody se z obyčejné daňové úlevy snadno stane nepříjemné dokazování.
Nárok nekončí osmnáctinami a dítě narozené v prosinci není bez úlevy
Za vyživované dítě se automaticky považuje nezletilé dítě, pokud splňuje podmínku společně hospodařící domácnosti. U nezletilého dítěte není podmínkou studium. Finanční správa například potvrzuje, že ani sedmnáctileté dítě, které ukončilo střední školu a eviduje se na úřadu práce, samo o sobě nárok rodiče neruší.
Po dosažení zletilosti se pravidla mění. Daňové zvýhodnění může pokračovat až do 26 let, typicky pokud se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání. Zákon počítá také s některými situacemi, kdy se dítě kvůli nemoci, úrazu nebo dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu připravovat na povolání či pracovat nemůže. U studujícího zletilého dítěte se zaměstnavateli běžně dokládá potvrzení školy.
Další užitečný detail se týká narození dítěte. Nárok nemusí čekat na následující celý měsíc. Daňové zvýhodnění lze uplatnit už za měsíc, ve kterém se dítě narodilo. Když přijde potomek na svět například 28. listopadu, lze při splnění ostatních podmínek uplatnit listopad i prosinec. U prvního dítěte by to za dva měsíce znamenalo 2 534 Kč.
Stejně tak není dobré zapomenout nahlásit změnu. Zákon ukládá zaměstnanci oznámit skutečnosti, které mají vliv na daňové zvýhodnění, nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo o ní bylo rozhodnuto. Typickým případem může být změna toho, který rodič dítě uplatňuje, ukončení podmínek u zletilého dítěte nebo změna společné domácnosti.
Co tedy udělat prakticky? Podívejte se na poslední výplatní pásku a zkontrolujte, zda je na ní daňové zvýhodnění skutečně uvedeno. U více dětí si ověřte také jejich pořadí a porovnejte měsíční částku: 1 267 Kč za první, dalších 1 860 Kč za druhé a 2 320 Kč za třetí či další dítě. Pokud máte dvě děti a ve výplatě se každý měsíc promítá dohromady 3 127 Kč, matematika sedí. U tří má být při plném měsíčním nároku součet 5 447 Kč.
Kdo zvýhodnění během roku neuplatňuje záměrně, měl by si zase pohlídat únor po skončení roku. Právě tehdy se z pohodlného „nechám si to vyplatit najednou“ může stát problém, pokud člověk zapomene zaměstnavatele o roční zúčtování požádat nebo nepředloží doklady. Zákonná lhůta je standardně do 15. února následujícího roku; zaměstnanec, který má povinnost podat přiznání, řeší nárok v něm.
Na rovinu, největší chyba není zvolit měsíční místo roční varianty. Obě mohou být správně. Chyba je nevědět, zda zvýhodnění vůbec čerpáte, kdo ho v rodině uplatňuje a jestli jsou děti vedené ve správném pořadí. U dvou dětí je ve hře 37 524 Kč ročně, u tří 65 364 Kč. To už není kolonka na výplatní pásce, kterou se vyplatí přehlédnout.
