Článek
Společný účet může být ve skutečnosti jen účet jednoho z vás
V běžné řeči je společný účet všechno, kam chodí výplaty obou partnerů a z čeho se platí domácnost. Jenže banka se na to dívá přes smlouvu. Někde je účet vedený jen na jednoho majitele a druhý člověk je pouze disponent. Jinde mohou být oba skuteční spolumajitelé účtu.
Rozdíl je zásadní. Air Bank například uvádí, že účty zakládá pouze na jednoho majitele a další osobu lze nastavit jako disponenta. Ten může s účtem nakládat podle udělených práv, ale není jeho majitelem. Naproti tomu mBank nabízí společné mKonto se dvěma spolumajiteli.
A teď pozor: karta v peněžence ani přístup do aplikace neříkají, komu peníze po právní stránce patří. Disponent může platit nákup, posílat převody nebo vybírat z bankomatu, pokud mu to majitel umožnil. To ale ještě neznamená, že se po smrti majitele stane vlastníkem celého zůstatku.
Na rovinu, nejhorší je spoléhat na domácí dohodu typu „vždyť je to naše“. V normálním životě to funguje. V dědickém řízení už se ale řeší role ve smlouvě, původ peněz a majetkový režim, ne to, jak jste účtu doma říkali.
Účet se smrtí nemusí vypnout, dědictví se ale počítá přesně
Občanský zákoník počítá s tím, že účet může být zřízen pro více osob; pak má každá postavení majitele účtu a předpokládají se stejné podíly. Zároveň říká, že se zmocněním může nakládat i zmocněnec a že takové zmocnění smrtí zmocnitele nezaniká, pokud z něj neplyne opak. Ustanovení najdete v občanském zákoníku, zejména u smlouvy o účtu.
Prakticky to znamená, že banka nemusí účet v den úmrtí automaticky celý zmrazit. Mohou dál přicházet platby a některé dříve nastavené příkazy mohou odejít. Jenže pro dědictví je klíčový jiný okamžik. Nejvyšší soud v rozhodnutí 21 Cdo 1219/2006 uvedl, že hodnota majetku odpovídá zůstatku peněz na účtu v okamžiku smrti majitele.
Tohle si lidé často pletou. To, že po smrti partnera ještě zaplatíte nájem nebo elektřinu, neznamená, že všechny peníze na účtu jsou volné a bez dalšího vaše. Může jít o prostředky, které budou řešit dědicové, notář a u manželů také vypořádání společného jmění.
U manželů je situace zvlášť citlivá. Peníze na účtu vedeném jen na jednoho z nich mohou pocházet ze společného jmění, ale také z výlučného majetku, třeba z dědictví nebo daru. Banka to sama nerozsoudí. Ta vede účet podle smlouvy. Kdo komu co skutečně patřilo, se řeší až právně.
Největší jistotu dá vlastní rezerva a jasně nastavená práva
Pozůstalý člověk v prvních dnech neřeší právní teorii, ale složenky. Hypotéka, nájem, energie a jídlo se nezeptají, jestli už je hotové dědictví. Proto je rozumné zjistit si pravidla předem, ne až ve chvíli, kdy přijde úmrtní list.
Otevřete si smlouvu k účtu a zkontrolujte, zda jste spolumajitel, nebo jen disponent. Podívejte se, zda dispoziční oprávnění po smrti majitele trvá, nebo zaniká. Některé banky tuto otázku řeší přímo ve svých podmínkách, jinde je nutné se zeptat na pobočce. Není to nepříjemné malování čerta na zeď. Je to obyčejná prevence.
Rozumné je také nenechávat všechny rodinné peníze na jediném provozním účtu. Každý z partnerů by měl mít vlastní rezervu, ideálně aspoň na několik týdnů běžného provozu. U starších párů, podnikatelů nebo rodin s hypotékou má smysl probrat i závěť a nastavení pravidelných plateb.
Společný účet může být skvělý sluha. Jen z něj nedělejte právní jistotu, kterou ve skutečnosti nemáte. Dokud oba žijí a všechno klape, rozdíl mezi spolumajitelem a disponentem skoro nevidíte. Po smrti partnera se z něj ale může stát přesně ta věc, která rozhodne, zda domácnost funguje dál, nebo se zasekne na penězích, které jste považovali za samozřejmé.
