Článek
Částka 24 900 korun zatím není definitivní
Minimální mzda by se od ledna 2027 mohla zvýšit ze současných 22 400 na 24 900 korun hrubého měsíčně. Rozdíl by tedy činil 2 500 korun, přibližně 11 procent. Na rovinu, k 18. srpnu 2026 ještě nejde o schválenou částku.
Odhad vychází ze dvou čísel. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo pro rok 2027 koeficient 0,446. Minimální mzda by tak měla odpovídat přibližně 44,6 procenta předpokládané průměrné mzdy. Pro rok 2028 resort navrhuje koeficient 0,458.
Druhým číslem je predikce průměrné hrubé mzdy pro příští rok. Dubnový odhad pracoval s částkou 55 795 korun. Její vynásobení navrženým koeficientem dává 24 884,57 koruny, které se podle zákonných pravidel zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru. Odtud pochází často zmiňovaných 24 900 korun.
Přesnější předpověď zveřejní Ministerstvo financí nejpozději do 31. srpna. Ministerstvo práce potom musí konečnou měsíční i hodinovou sazbu vyhlásit do konce září. Také dosavadní podklady k návrhu proto mluví o odhadu, nikoli o definitivním rozhodnutí. Pokud se srpnová prognóza průměrné mzdy změní nebo vláda upraví koeficient, pohne se i výsledná částka.
O zvýšení už nerozhoduje pouze politická dohoda
Dříve se o minimální mzdě každoročně přetahovali zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů. Protože se často nedohodli, výslednou částku nakonec stanovila vláda. Od roku 2025 funguje valorizační mechanismus, který má být předvídatelnější.
Vláda určuje koeficienty vždy na dva roky dopředu. Ty se následně násobí předpovědí průměrné mzdy, kterou připravuje Ministerstvo financí. Cílem je postupně dostat minimální mzdu na 47 procent průměrného výdělku v roce 2029. Nejde tedy o automatické dorovnání inflace ani o prosté rozhodnutí, že se zaměstnancům přidá pevná částka.
Současných 22 400 korun odpovídá koeficientu 0,434 a při čtyřicetihodinové pracovní době hodinové sazbě 134,40 koruny. Růst odhadu pro rok 2027 není překvapivý ani při pohledu na skutečné výdělky. Podle Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá mzda v prvním čtvrtletí 2026 částky 50 282 korun a meziročně vzrostla o 8,1 procenta. Průměr ovšem není totéž co běžná výplata a značná část zaměstnanců na něj nedosáhne.
Vyšší minimum nezvedne automaticky každou výplatu
Pokud zaměstnanec pobírá přesně minimální mzdu, zaměstnavatel mu musí po změně sazbu dorovnat. Stejná ochrana platí také pro práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, kde se sleduje hodinová sazba. U kratšího úvazku se měsíční minimum krátí podle odpracované doby.
Kdo už vydělává například 27 000 korun hrubého, automatický nárok na zvýšení o 2 500 korun nemá. Jeho mzda zůstává nad zákonnou hranicí, pokud vyšší růst nevyplývá ze smlouvy, kolektivní dohody nebo rozhodnutí zaměstnavatele. Tohle si lidé často pletou.
Ve veřejném sektoru se od minimální mzdy odvozují také čtyři úrovně zaručeného platu. Pokud by minimum skutečně dosáhlo 24 900 korun, nejvyšší úroveň by orientačně činila 39 840 korun. V soukromých firmách byly zákonné skupiny zaručených mezd zrušeny, takže tam zůstává společnou spodní hranicí právě minimální mzda.
Pozor také na výplatní pásku. Jak připomíná Státní úřad inspekce práce, do porovnání s minimální mzdou se nezapočítávají příplatky za přesčas, svátek, noc, sobotu, neděli nebo ztížené prostředí. Zaměstnavatel tedy nemůže nízký základ jednoduše schovat za povinné příplatky. Pokud odměna stanoveného minima nedosáhne, musí rozdíl doplatit.
Hranice těsně pod 25 tisíci je nyní nejpravděpodobnějším scénářem. Za jistou ji však bude možné označit teprve po zveřejnění srpnové prognózy a následném vyhlášení Ministerstva práce.
