Článek
Jeho vlastní kariéru zastínilo slavné manželství
Jaromír Mayer bývá dodnes představován hlavně jako bývalý manžel Evy Pilarové. Jejich spojení k československému popu nepochybně patřilo, taková zkratka však zpěvákovu kariéru zbytečně zmenšuje.
Mayer působil v kapele Mefisto, spolupracoval s Orchestrem Karla Vlacha a prošel divadly Rokoko i Semafor. Jeho jméno nestálo pouze vedle slavnějších kolegů. Dokázal oslovit publikum také samostatně.
Nejvýraznějším důkazem se stala píseň Malý přítel z města N. Nahrávka vznikla v září 1972 a prodalo se jí více než 200 tisíc kusů. Jak připomíná Český rozhlas, její úspěch Mayerovi pomohl vrátit se k profesionálnímu zpívání, které předtím na krátkou dobu opustil.
Následovaly další známé skladby, například Hospůdko známá, Jedna slza na tvé tváři nebo Dům u vycházejícího slunce. Mayer tak nebyl pouhým partnerem populární zpěvačky. Měl vlastní repertoár, rozpoznatelný hlas a publikum.
S Pilarovou je spojovalo manželství i několik duetů
Eva Pilarová se za Mayera provdala v roce 1968. Svatba se konala v Paříži a dvojice tehdy působila jako jeden z nápadných párů československé hudební scény.
Jejich společné období zůstalo zachyceno také v písních. Nazpívali například duety Rozhoupej zvony nad námi, Hřej mě, Sochy v dešti nebo Řasy tvých očí. Vedle soukromého vztahu tak vzniklo i profesionální spojení, které pravidelně připomínají rozhlasové a televizní archivy.
Manželství však nevydrželo. V roce 1971 následoval rozvod a oba pokračovali vlastní cestou. Pilarová se později stala ještě výraznější hvězdou, zatímco Mayer zůstával během sedmdesátých let v povědomí díky svým melodickým hitům.
Jeho pozdější odchod z Československa ale s jejich rozvodem časově nesouvisel. Mezi koncem manželství a emigrací leželo přibližně patnáct let.
Skutečný životní zlom přišel v roce 1986
V osmdesátých letech se československá populární hudba proměňovala a Mayer postupně ustupoval ze středu pozornosti. Definitivní řez přišel v roce 1986, kdy s rodinou opustil Československo.
Cesta vedla přes tehdejší západní Německo a následně do Kanady. Mayerovi se usadili v Edmontonu, hlavním městě provincie Alberta. Místo mikrofonu a televizních studií tam zpěváka čekalo zaměstnání v olejářské firmě.
Právě zde je potřeba oddělit doloženou skutečnost od lákavé legendy. Dostupné zdroje potvrzují, že Mayer pracoval pro společnost spojenou s ropným průmyslem. Neuvádějí však, že by osobně těžil ropu nebo pracoval na vrtné věži. Titulkové označení „olejář“ je proto spíše zjednodušením jeho civilního zaměstnání.
Výběr Edmontonu přitom nebyl z hlediska práce nijak překvapivý. Alberta je centrem kanadského ropného průmyslu. Podle kanadského energetického regulátora pocházelo v roce 2023 přibližně 84 procent kanadské produkce ropy právě z této provincie.
Pro člověka přicházejícího z československého showbyznysu však muselo jít o zásadní změnu. Jméno, které doma znali posluchači z rozhlasu a televizních pořadů, v Kanadě samo o sobě zaměstnání ani jistotu nepřinášelo.
Hudbu přesunul na páteční a sobotní večery
Mayer však zpívání definitivně nezavrhl. Jeho někdejší kolega a přítel Karel Černoch po návštěvě Kanady popsal, že si Mayer v Edmontonu našel muzikanty a vytvořil vlastní kapelu.
Přes pracovní týden chodil do civilního zaměstnání, v pátek a v sobotu ale znovu hrával. Hudba, která jej v Československu živila, se v novém domově proměnila ve víkendovou součást života.
Černoch zároveň zmiňoval Mayerovy potíže s hlasivkou. Ani zdravotní komplikace však neznamenala úplné přerušení vztahu k hudbě. Zpěvák se věnoval také kariéře svého syna Martina, který se v Kanadě prosadil jako klavírista a skladatel. Mayerovo kanadské období proto nebylo životem bez muziky, pouze dostalo mnohem civilnější podobu.
Informace o zaměstnání v olejářské firmě a víkendovém hraní přineslo už v roce 2004 Černochovo svědectví z Edmontonu. Představa, že Mayer po emigraci beze stopy zmizel, tak neodpovídá skutečnosti. Zmizel především z českého veřejného prostoru.
Po 36 letech se znovu objevil v Praze
Dlouhé odloučení skončilo v létě 2022, kdy Jaromír Mayer po 36 letech znovu přijel do Prahy. Setkal se mimo jiné s hudebníkem Antonínem Gondolánem, kterého po celou tuto dobu neviděl.
Návrat nezůstal pouze soukromou návštěvou. Mayer se začal znovu objevovat před publikem a ukázalo se, že jeho staré písně nezmizely společně s ním za oceán.
V lednu 2025 byl například jedním z účinkujících koncertu Nejkrásnější vzpomínka v olomoucké Redutě. V programu zazněly právě skladby Malý přítel z města N, Hospůdko známá nebo U Kokořína. Mayerovo vystoupení potvrzuje také program hudební formace Karel Gott Revival Morava.
Jeho život se tak nedá uzavřít větou o zpěvákovi, který vyměnil pódium za ropný průmysl. Přesnější obraz je složitější. Jaromír Mayer měl vlastní mimořádně úspěšné nahrávky, s Evou Pilarovou vytvořil několik známých duetů a teprve patnáct let po jejich rozvodu odešel do zahraničí.
V Kanadě přijal civilní zaměstnání, hudbu však udržoval při životě během volných večerů. A když se po více než třech desetiletích znovu objevil před českým publikem, nemusel začínat od začátku. Jeho písně na něj celou dobu čekaly.
