Sifonovou lahev měl za socialismu skoro každý. Některé kusy dnes stojí více než 3500 Kč

Drátěné opletení, skleněná nádoba a kovová či plastová hlavice. Přesně tak si sifonovou lahev pamatuje několik generací Čechů. Muzeum Říčany připomíná zejména výrobky děčínského podniku Kovočas, které patřily k běžnému vybavení československých domácností. Masové rozšíření je ovšem pro dnešní cenu spíš nevýhodou. Co se vyrábělo ve velkém, nebývá automaticky vzácné.

Na rovinu, obyčejná poválečná láhev v použitém stavu většinou nepředstavuje sběratelskou výhru. Na trhu se podobné kusy objevují za stovky korun, někdy ani nenajdou kupce. Vyšší cenu mohou mít zachovalé soupravy s původní krabicí, bombičkami, návodem a držákem, případně neobvyklé barevné nebo výrobní varianty.

Částky nad 3 500 korun se týkají hlavně starších a méně obvyklých lahví. Současné nabídky ukazují například sifon z konce 19. století nabízený téměř za čtyři tisíce korun. Tady je ale zásadní rozdíl: nabídková cena ještě není cena prodejní. Inzerát může viset měsíce a výsledná dohoda být podstatně nižší. Aktuální přehled podobných nálezů zveřejnil také portál iDNES.cz.

Sběratelé nehledají pouze pěknou dekoraci. Zajímají je značky výrobců, nápisy sodováren, hostinců, pivovarů nebo obchodníků, kteří si nechávali lahve vyrábět pro vlastní provoz. Atraktivní může být i nezvyklá barva skla, tvar hlavice, výrazné logo nebo jasně doložené stáří.

Starší sifony přitom mohou vypadat úplně jinak než známé výrobky ze sedmdesátých a osmdesátých let. V databázi eSbírky Národního muzea je například veden opletený skleněný kus z první poloviny 20. století, který spravuje Národní zemědělské muzeum. Právě přesné určení období a původu odděluje obyčejné retro od skutečné starožitnosti.

Důležitá je kompletnost. Chybějící trubička, páčka, těsnění nebo držák bombičky cenu sráží, i když láhev na poličce vypadá hezky. Sběratel si všimne také prasklin, odštípnutého hrdla, koroze opletení a poškozeného značení. Naopak původní krabice či návod mohou mít překvapivě velkou váhu.

Než nález nabídnete, vyfoťte ho ze všech stran. Detailně zachyťte nápisy na skle, dno, hlavici i případné výrobní značky. Porovnávejte hlavně stejné provedení a dokončené aukce. Cena jiné lahve podobného tvaru o vašem kusu mnoho neříká.

Nejhorší nápad je nalezený sifon rychle naleštit, nasadit bombičku a ověřit, zda ještě funguje. Jde o tlakovou nádobu a u desítky let starého skla neznáte jeho skutečný stav. Drobná prasklina může být schovaná pod opletením, těsnění bývá ztvrdlé a bezpečnostní prvky nemusí pracovat správně.

Moderní výrobce iSi u současných sifonů zdůrazňuje použití pojistného ventilu, správné bombičky i stanovenou provozní teplotu. U neznámého historického kusu podobnou jistotu nemáte. Dokud lahev neprohlédne odborník, berte ji jako sběratelský předmět, ne jako spotřebič na výrobu pití.

Opatrně také s čištěním. Drátěnka, agresivní odrezovač nebo leštění mohou odstranit původní povrch a s ním i část hodnoty. Stačí jemně setřít prach a další zásah nechat na člověku, který starému sklu rozumí.

Sifonová lahev tedy může stát více než 3 500 korun, ale nestačí, že je stará a opletená drátem. Rozhoduje vzácnost, označení, stav a kompletnost. Běžný kus připomene domácí limonádu, výjimečný kus může zaujmout sběratele. Rozdíl někdy poznáte až podle nenápadného nápisu na hlavici.