Článek
Dvanáct tisíc není nesmysl, ale ani běžná sazba
Pendlovkami se lidově označují různé nástěnné i stojací hodiny řízené kyvadlem. Do stejné skupiny se tak dostanou běžné sériové výrobky z počátku 20. století i přesné regulátory, o které mají zájem specializovaní sběratelé. Jejich ceny se proto nedají určit podle jediné tabulky.
Částku nad 12 tisíc korun potvrzují skutečné prodeje. Dvouzávažový vídeňský regulátor Gustav Becker P64 z přelomu 19. a 20. století byl v aukci domu Brunk vydražen za 800 dolarů bez aukční přirážky. Při kurzu 21,039 koruny za dolar, který Česká národní banka vyhlásila 7. srpna 2026, je to přibližně 16 800 korun. Hodiny přitom měly opravy, praskliny i poškozenou tyč kyvadla.
Na českém trhu se v lednu 2026 prodaly závěsné konzolové hodiny Lenzkirch z let 1890 až 1905 za 19 500 korun. Měly originální klíč, značený strojek, vyřezávanou skříň a půlové bití. To už je kombinace, která dokáže přilákat více zájemců.
Jenže značka sama peníze nezaručuje. Britská aukce z ledna 2025 nabídla dvouzávažové hodiny Gustav Becker společně s dalšími velkými vídeňskými hodinami. Oba kusy se prodaly dohromady za pouhých 65 liber. Trh je zkrátka nevyzpytatelný a rozměrné hodiny navíc prodražuje doprava.
Cenu hledejte za ciferníkem, ne v řezbách
První vodítko bývá na zadní desce strojku. Značka, medaile, výrobní číslo nebo obchodní logo mohou pomoci určit výrobce a přibližné stáří. U středoevropských hodin se objevují jména Gustav Becker, Lenzkirch, Junghans či Kienzle, ale existují také kvalitní neznačené stroje. Pozor na hodiny sestavené z různých kusů: ceněný strojek v novější nebo nepůvodní skříni mívá nižší sběratelskou hodnotu.
Záleží rovněž na konstrukci. Jeden otvor v ciferníku obvykle slouží k natahování chodu, další může pohánět odbíjení. Složitější stroje se čtvrťovým bitím nebo více melodiemi mohou být zajímavější, nikoliv však automaticky dražší. Rozhoduje kvalita provedení, vzácnost konkrétního modelu a zájem kupujících.
Velkou roli hraje úplnost. Chybějící závaží, kyvadlo, klíč, ozdobná koruna nebo původní ručičky se shánějí obtížně. Prasklý smaltovaný ciferník a červotoč ve skříni cenu srážejí, stejně jako moderní lak, nové panty či neodborně doplněné řezby. Ani věta „hodiny jsou funkční“ není zárukou dobrého stavu. Opotřebovaný strojek může několik minut běžet a poté se zastavit.
Nejdřív fotografujte, teprve potom opravujte
Nález na chalupě není vhodné okamžitě natahovat. Ztuhlý mechanismus může mít zaschlý olej, ohnuté části nebo vyběhaná ložiska a násilné otočení klíčem škodu zvětší. Do strojku nepatří kuchyňský olej ani univerzální mazivo ve spreji. Leštění mosazi a přetření skříně také raději odložte, dokud hodiny neuvidí odborník.
Pro první posouzení vyfotografujte celý kus, ciferník, vnitřek skříně, strojek a všechny značky či čísla. Samostatně zachyťte kyvadlo, závaží, klíč a případné volné ozdoby. Strojek bez zkušeností nevyndávejte. Při převozu je nutné sejmout kyvadlo i závaží, jinak mohou při pohybu poškodit mechanismus nebo sklo.
Na rovinu, nabídka ve starožitnictví ani internetový inzerát neříkají, za kolik se stejný předmět skutečně prodá. Srovnávat má smysl pouze dokončené aukce podobného modelu, stavu a velikosti. U dražšího kusu se vyplatí oslovit hodináře se zkušeností se starými stroji a alespoň dva aukční domy. Počítat je třeba také s provizí: vydražená částka nemusí být totožná s penězi, které nakonec dostane prodávající. Pendlovky tedy nevyhazujte, ale ani předem nepočítejte s pokladem. Nejcennější bývá to, co zůstalo kompletní, původní a bez domácích vylepšení.
Zdroje:
Komerční aukční síně Brunk, livebid a clevedonsalerooms
