Vypadá jako obyčejný socialistický odznak. Správný kus ale může mít cenu více než 20 000 Kč

Socialistické Československo rozdávalo odznaky ve velkém. Dostávali je vojáci, zaměstnanci podniků, členové organizací, účastníci spartakiád i návštěvníci nejrůznějších výročí. Samotný srp, kladivo nebo červená hvězda proto z obyčejného kusu vzácnost neudělají.

Rozsah výroby dobře ukazují údaje Vojenského historického ústavu. Jen v roce 1981 získalo odznak vzorného vojáka 41 923 lidí, dalších 23 625 vojáků obdrželo odznaky specialisty první či druhé třídy. U takových počtů musí mít konkrétní kus něco navíc, aby se jeho cena zvedla do tisíců.

Sběratele zajímají především odznaky vydané v malém počtu pro úzkou skupinu lidí: absolventy konkrétní vojenské školy, příslušníky zvláštního útvaru nebo držitele určité kvalifikace. Hodnotu zvyšuje nízké pořadové číslo, původní etue, doklad o udělení a doložený majitel. Na rovinu, příběh bez papírů nestačí. Fotografie nositele, diplom nebo služební dokument však mohou z anonymního kovového kolečka udělat ucelenou historickou památku.

Že hranice 20 000 korun není vymyšlená, ukazuje dokončená aukce z prosince 2024. Odznak absolventa Vojenského lékařského výzkumného a doškolovacího ústavu J. E. Purkyně se prodal za 40 000 korun. Nebyl to však běžný připínáček: šlo o číslovaný kus 0510 ze stříbra a smaltu, se značením výrobce ZUKOV a ryzostí 925. Aukční síň navíc uvedla jméno původního držitele. Podrobnosti zachycuje aukční archiv AUREA.

Čtyřicet tisíc neplatí za „podobný odznak“, ale za konkrétní variantu v konkrétním stavu. Jiný ročník, chybějící matice, poškozený smalt nebo nejasný původ mohou cenu srazit prudce dolů. Nabídka na internetu za 25 000 korun navíc není důkaz hodnoty. Smysl mají hlavně ukončené aukce, kde je vidět, že kupující skutečně zaplatil.

Prohlédněte především zadní stranu. Hledejte výrobní značku, číslo, punc, způsob uchycení a nápisy na matici. Ryzost 925 znamená 925 dílů stříbra z tisíce, ale samotné vyražené číslo pravost nepotvrzuje. Puncovní úřad vede přehled současných i historických značek platných na území Československa a Česka. Domácí zkoušení kyselinou nebo pilníkem nedává smysl: poškodí povrch a může snížit sběratelskou hodnotu.

Než odznak nabídnete, vyfoťte přední i zadní stranu v denním světle, změřte jeho rozměry a zvažte ho na přesné váze. Uchovejte krabičku, stužku, dekret, fotografie i obálku, ve které byly věci uložené. Neskládejte různé matice a zapínání dohromady podle toho, co „nejlépe sedí“. Pro sběratele může být původní, byť zašlá součást cennější než lesklá náhrada.

Odznak neleštěte pastou na kovy, nenamáčejte smalt a nepokoušejte se rovnat jehlu kleštěmi. Přirozená patina není totéž co špína. Zásah, který vypadá jako zvelebení, může odstranit zlacení, setřít značku výrobce nebo vytvořit vlasové praskliny ve smaltu.

Pozor také na novodobé kopie. V dubnu 2024 se například za 1 100 korun prodal soubor s odznakem Za ochranu hranic ČSSR, u něhož aukční popis výslovně upozornil, že hlavní odznak je replika a originální jsou pouze miniatury. Podobnost motivu tedy nestačí; rozhoduje provedení, materiál a odborné určení.

Máte-li číslovaný, stříbrný nebo nezvykle kvalitní smaltovaný kus, pošlete fotografie alespoň dvěma specializovaným aukčním domům či znalcům faleristiky. Většina socialistických odznaků rodinný rozpočet nezachrání. Správný exemplář s jasným původem ale může mít cenu přes 20 000 korun. Nejdražší chybou bývá, když ho majitel před oceněním vyleští, rozebere nebo prodá v hromadném sáčku za pár stovek.