Článek
Strom za plotem nemusí být jen vaše věc
Majitel zahrady si často řekne, že co roste na jeho pozemku, do toho nikomu nic není. U pajasanu žláznatého je to omyl. Nejde o běžný strom, který jen stíní pergole nebo zvedá chodník. Patří mezi invazní nepůvodní druhy, u kterých stát i Evropská unie řeší hlavně to, aby se dál nešířily.
Agentura ochrany přírody a krajiny na webu Invazní druhy z unijního seznamu uvádí, že pro tyto druhy platí mimo jiné zákaz dovozu, uvádění na trh, držení, rozmnožování a vypouštění do volné přírody. Pajasan žláznatý je v seznamu uveden mezi suchozemskými rostlinami.
Na rovinu, samotný nález stromu na staré zahradě ještě neznamená, že vám druhý den někdo klepe na vrata s blokem na pokuty. Problém vzniká ve chvíli, kdy ho člověk vědomě vysadí, nechá ho šířit se do okolí, ignoruje stanovená opatření nebo se pokusí situaci „vyřešit“ tak, že z jednoho stromu vyrobí deset výmladků.
Pajasan se umí pomstít špatnému kácení
Tady je háček. Pajasan není jabloň, kterou pokácíte, vyfrézujete pařez a máte klid. Je to tvrdohlavý soupeř. Když se odstraní špatně, často zareaguje pařezovými a kořenovými výmladky. Místo jednoho kmene pak po čase raší mladé výhony o kus dál a majitel zjistí, že si práci spíš rozmnožil.
AOPK při zveřejnění zásad regulace pro pajasan a bolševník upozornila, že pajasan patří mezi vysoce invazní druhy, má dopady na přírodní ekosystémy, může narušovat stavby a dopravní infrastrukturu a jeho pyl je alergenní. To už není jen estetický spor se sousedem přes plot.
Prakticky to znamená jediné: než strom porazíte, ověřte si správný postup. Ministerské zásady regulace pajasanu počítají mimo jiné s cíleným ošetřením kmene a kořenových výmladků a upozorňují, že často je nutné další ošetření výmladků ještě koncem sezóny nebo v následujícím roce. Přeloženo do běžné řeči: jednorázové víkendové kácení nemusí stačit.
Pokuta nehrozí za paniku, ale za šíření a ignorování pravidel
Zákon o ochraně přírody a krajiny v části o invazních druzích říká, že opatření k regulaci provádí uživatel pozemku v rámci běžné péče, a není-li takový uživatel, odpovídá vlastník. Stejný zákon č. 114/1992 Sb. počítá i s přestupky za zavlečení, vysazení nebo šíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu.
U fyzické osoby může jít podle zákona o pokutu do 10 tisíc korun za zavlečení, vysazení nebo šíření takového druhu. U úmyslného porušení zákazů podle evropského nařízení se hranice dostává až na 100 tisíc korun. U podnikatelů a firem jsou sankce výrazně vyšší. Takže ano, pro běžného člověka nejde hned o pohromu za milion, ale bagatelizovat to se také nevyplatí.
Tohle si lidé často pletou. Pajasan není chráněný strom, který nesmíte pokácet bez povolení jen proto, že má silný kmen. U invazních dřevin je logika jiná: cílem je zabránit šíření. Jenže právě proto je potřeba postupovat správně, ne naslepo.
Nejlepší rada je neztratit nervy a všechno zdokumentovat
Když na zahradě najdete strom, který může být pajasan, nejdřív ho určete. Má velké zpeřené listy, rychle roste a mladé výhony se často objevují v okolí mateřského stromu. Pokud si nejste jistí, vyfoťte listy, kůru, plody a celkový vzhled. Pomoci může obecní úřad, orgán ochrany přírody nebo nálezové databáze, které AOPK doporučuje pro hlášení invazních druhů.
Nejhorší je tvářit se, že se nic neděje, a zároveň strom dál nechat plodit nebo vyhazovat odřezky někam za plot. Materiál z invazních rostlin nepatří do přírody ani na černou skládku. A pokud je strom blízko zdi, chodníku nebo sousedova pozemku, vyplatí se řešit zásah odborně. Levná pila může být nakonec dražší než správná likvidace.
Pajasan tedy není důvod k hysterii, ale ani strom, nad kterým se má mávnout rukou. Kdo ho nechá šířit, riskuje peníze i spory se sousedy. Kdo ho zlikviduje špatně, může si zadělat na ještě větší porost. A kdo si předem ověří postup, ušetří si přesně ten typ průšvihu, který začíná větou: „Vždyť to byl jen strom na zahradě.“
