Článek
Bohužel se objeví občas i nějací falešní přátelé a chvilku trvá, než se projeví nebo než je prokoukneme. Nemusí to být zlí lidé. Včera na mě vyskočilo na internetu spojení false friends – dvojice slov ve dvou jazycích, která vypadají a znějí stejně či podobně, ale ve skutečnosti mají jiný význam. Např. české slovo prezervativ a anglické preservative (konzervant, konzervační látka). Hodně mi to připomnělo mou aktuální situaci. Slovo přítel/kamarád a jeho vnímání ve vzájemném vztahu lidí, kteří se za přátele/kamarády považují.
Vyrostla jsem u potoka, nechalo by se říct, takový poloviční vodník. Když se naskytne možnost jít popíjet k Vltavě, nikdy neodmítám. Nejlepší akce jsou vždy ty neplánované a takové, na které se vám dvakrát moc nechce. Minulý týden v tom úmorném vedru se mi vážně nikam nechtělo.
Ovšem kolegyňka z práce měla narozky a druhá dala nabídku, která se neodmítá. Má prý tolik lahví vína, že bude ráda, když jí s několika pomůžeme. Tak jsme si dohodly na druhý den piknik. Ovšem asi bych to přejmenovala na pijnik. Protože piknik je specifický druh stolování, piknikový koš přetéká různými pokrmy, a to v našem případě úplně neplatilo. Náš piknikový koš jsme k řece sotva dovlekly – šest lahví vína a jídlo se nevešlo žádné. Deky jsme ale měly dvě, kdyby nám chtěl třeba pomoci nějaký kolemjdoucí s tím alkoholem. Našly jsme krásné místečko v polostínu, vedro bylo ve čtyři odpoledne stále pekelné, ale se sklínkou chlazeného Prosecca v ruce se to nechalo zvládnout výborně. Pozorovaly jsme běžící, sedící, chodící i plující objekty, povídaly jsme si a hodně se smály.
Před půl šestou dorazila čtvrtá, poslední do party. Přinesla čtyři plněné bagely (bejgly) - výborné, a mně se hned vybavil okamžik před mnoha lety, kdy jsem ho jedla poprvé, a vůbec poprvé jsem byla někde v kavárně na snídani. Taková blbina se tam někde v hlavě schovávala na úplném dně nějakého šuplíčku.
Popíjely jsme statečně dál a najednou přišel skvělý nápad, jít si namočit nohy do Vltavy. Proč nás to vlastně nenapadlo dřív? Já a ještě jedna v mžiku sedíme na břehu a nohy po kolena ponořené. Netrvalo dlouho, odhodily jsme svršky a už jsme plavaly. Byla jsem fakt spokojená, než začaly holky na břehu plašit s nebezpečnými proudy a vzhledem k hloubce a síle řeky jsme raději vylezly, ale byl to zážitek.
Jedna z nás později řídila, tak přestala pít a pomalu střízlivěla. Měla skvělý nápad, sundat si mokré kalhotky, abychom nenastydly.
Před půl desátou mi volal přítel, kde jsem. Už jsem nebyla v nejlepší formě, vzaly si ho holky, že vše ok, že také vstávají druhý den a že mě dovezou. Uložila jsem se na deku a usnula s pocitem bezpečí.
Za chvilku slyším holky, že jdeme. No dvakrát dobře se mi nevstávalo, ale k autu jsme došly, a byly tak hodné, že mě doprovodily až ke dveřím.
Takhle bych si přála, aby to skončilo. Poučením by bylo nepít, když si nenalévám. Nepít víno a rozhodně ne v takové míře, když na něj nejsem zvyklá.
Bohužel, vše je jinak.
Druhý den, když jsme se sešly v práci, se ptám jedné, jestli mě náhodou nefotily. Prý ne. Poděkovala jsem, že mě dovezly a celkem v pohodě jsme přežily pracovní den. Odpoledne přistály do naší čtyřčlenné skupiny fotky. Jak popíjíme, jak plaveme, jak ležím sama na dece v různých polohách – bez kalhotek (v zavinovací sukni). Opotila jsem se. Takže zábava pokračovala bez mého vědomí. Opravdu může mít někdo potřebu fotit „kamarádku“ v takovém stavu? Okamžitě jsem reagovala, zda by mohly ty fotky smazat z povrchu zemského.
Druhý den jsem to řešila osobně, že mě to moc mrzí a nevím, jestli se s tím srovnám. Kolegyně, co mě fotila, se usmívala, že vůbec o nic nejde, že má plný telefon takových fotek – no to bych opravdu nechtěla mít, myslím si. Má hlava vůbec nechápe, proč se tohle stalo. Přece není ženy, které by tohle nevadilo? Mé pocity jsou opravdu hrozné, nikdy by mě ale nenapadlo, že se budu cítit zneužitá kamarádkami. Mě by to nikdy nenapadlo, fotit kohokoliv, v prekérní situaci, natož někoho méně či více blízkého.
Vždy hledám vinu u sebe, ale tentokrát se vinná necítím. Vypila jsem víc alkoholu, než jsem měla, ale tohle ponížení jsem si, myslím, nezasloužila. Vůbec nevím, jak s touto situací naložit. Jen rozhodně vím, že na piknik už v tomto složení nikdy nepůjdu.
Dočkali jste se také podobného nemilého překvapení od přátel? Máte-li jakýkoliv názor na situaci, budu ráda, pokud se vyjádříte.
