Článek
Cítila se šťastná a milovaná. Ani ve snu by ji nenapadlo, že na ni partner vztáhne ruku. Obviňoval ji z nevěry, omezoval ji, urážel a ponižoval. Jana skončila v nemocnici se zlomenou čelistí. Utekla k přítelově matce a ta ji donutila jít na pohotovost. Situace byla vážná, soud mu vyměřil trest čtyři a půl roku ve vězení. Jana se za přítele ale přimluvila a ten se po dvou letech dostal na svobodu. Po propuštění se k sobě všichni tři — Jana, malý syn a přítel — vrátili. Krátce na to se narodilo druhé dítě. „Pomohla jsem mu život dostat do rovnováhy, kterou nikdy nezažil. Chodil do práce, měli jsme bydlení, zkrátka se nám dařilo. Občas jsme si dali pivo nebo marihuanu, jednou za čas pervitin. To jen, když nebyly děti doma,“ říká Jana bez skrupulí. Obrátili se na víru a vypadalo to, že je všechno na dobré cestě.
Problém nastal v momentě, kdy Jana nastoupila do práce. Její přítel měl hlídat děti, ale opil se a po návratu svoji partnerku zbil. Děti všechno viděly, to byla pro Janu poslední kapka. Sbalila se a odešla. Úlevu jí přinesl až rozsudek soudu, který jejího partnera poslal bezmála na rok za mříže. Sama ale starost o děti nesla těžce a po nocích propadala drogám a alkoholu.
Tentokrát na přítele nečekala a našla si jiného, se kterým se odstěhovala zpátky na Moravu. Další děti neplánovali, ale osud tomu chtěl jinak. Těhotenství bylo pro Janu jako za trest, nechtěla to přijmout, nesnášela rostoucí břicho. Nezměnila životosprávu ani přístup k drogám. To se naplno projevilo ke konci třetího trimestru, kdy začala zvracet. Až do termínu porodu musela zůstat v nemocnici. Pohled na bezbrannou holčičku sice změnil Janin názor, ale pozitivní test na drogy přinutil sociální pracovnice dítě matce odebrat.
Poslední čtyři měsíce je Jana čistá, což potvrzuje pravidelnými testy. Dceru i její pěstouny smí navštěvovat jen v doprovodu pracovnice úřadu, ale všechno je na dobré cestě a vypadá to, že brzy budou všichni spolu. Velkou měrou se na všem podílí terapie u psycholožky Jarmily Krajčové. Naučila Janu metody, jak zvládat smutek a výčitky, zkoušejí dechová a meditační cvičení.
Bohužel na Janu slovně i fyzicky zaútočil současný přítel, touha po droze se tak opět stala silnější. Jana patří mezi extrémně důvěřivé lidi, ale po poslední zkušenosti nehodlá chyby z minulosti opakovat. Chce se postavit na vlastní nohy, hledá si bydlení a stabilní práci. „Cítím, že se ze mě stává silnější člověk. Jdu strachu naproti. Neříkám, že ho v sobě nemám, pořád tam někde je, nicméně se s ním snažím pracovat,“ přibližuje. Občas se Jana přistihne, jak v duchu rozmlouvá s Bohem, který se jí v posledních měsících stal nejbližším přítelem. „Děkuju mu třeba za to, že je dnes tak krásný den. Prosím ho, abych neztrácela sílu pokračovat. A to mi vnáší velký klid do života,“ uzavírá.
Podané ruce jsou nezisková organizace, která prostřednictvím bezmála čtyř desítek odborných center pečuje o stovky klientů ve třech regionech České republiky. Podává pomocnou ruku lidem v tíživé životní situaci. Ať už se jedna o problém se závislostmi či například depresí, organizace jim pomáhá se osvobodit. Poskytuje jim všestrannou podporu a profesionální služby v oblastech prevence a léčby návykového chování, programů pro děti a mládež a duševního zdraví.
