Článek
Čím to je, že lidé v poslední době tolik propadají investování?
Investování je dnes velice zpopularizováno v médiích a na sociálních sítích. Jeví se to jako něco, co je docela lukrativní záležitostí, nemá to klasickou nálepku gamblerství. Protože být investor se rovná spíš být „za vodou“, mít pohodu, přitom hodně peněz.
Do čeho takoví lidé nejčastěji investují?
Je to různé – většinou spíše zkouší, co se dá. Konkrétně mohu jmenovat například kryptoměny. Ale investice se týkají vlastně čehokoliv, co nás napadne. Káva, energetika, vzácné kovy, sběratelské předměty. Někdy se tedy nemusí jednat o investování do něčeho virtuálního – akcie, ale může se jednat i o nakupování sběratelských předmětů v takové míře, že je to finančně devastující.
Co jim to přináší?
Z krátkodobého hlediska to přináší pocit úlevy, protože tím často unikají sami od sebe a svého prožívání, každodenních starostí, nudy. Je to náplní jejich volného času, takže to přináší zábavu. Může jít ale i o pocit napětí, vzrušení, stoupající adrenalin, riziko. Je to velkým lákadlem a něčím, co vyplavuje v mozku dopamin, který souvisí se systémem odměn. Avšak dlouhodobě se u našich klientů ukazuje, že to spíš bere, než dává. Připomíná mi to metaforu s ohněm. Je to dobrý sluha, ale zlý pán. To se dá říct o každé věci, která se může stát závislostí.
Je nějaká konkrétní cílová skupina, které se to týká?
Ne, může jít o kohokoliv, kdo má finanční prostředky nebo přístup k nim (možnost si půjčit ať už od bank, nebankovních společností nebo třeba rodiny, přátel). Takže potenciálně skoro každého. U nás v Centru komplexní péče jsem toto téma vždy řešila s muži v mladém a středním věku 24-50 let.
Podle čeho poznáme, že už je to moc a člověk je závislý a není to jen koníček či prostředek k vydělání peněz?
To, že se jedná o závislost můžeme poznat tak, že tráví příliš mnoho času nějakou činností. U investic studiem burzy, různých článků, posloucháním podcastů. Myšlenky se točí převážně kolem tohoto tématu. Při tom samotném chování je typickým znakem závislosti zvyšující se napětí, vzrušení, líbivé pocity. Pokud jim investice nevychází nebo se jim nemohou věnovat, jedná se o protikladné pocity. Objevují se chutě – bažení. Dále je typické lhaní (i sobě sama) ať už o výši peněz, které investují, tak o čase, který tomu věnují.
V jaké fázi lidé vyhledají vaši pomoc?
Naši pomoc klienti vyhledají často ve dvou momentech – když mají finanční potíže, nebo když je začne jejich okolí upozorňovat, že se s nimi něco děje. Zásadní pravidlo při investování by tedy mělo být, že investuji jen tolik, kolik si mohu dovolit, tzn. disponuji s penězi, o které si mohu dovolit přijít.
Můžete vyjmenovat typické rysy člověka závislého na investování?
Překračuje své limity, jak finanční, tak časové, zanedbává povinnosti, vztahy. Často má psychické problémy, jedná se o úzkost, nervozitu, náladovost, výbušnost, nespavost, uzavírání se do sebe, lhaní. Je to ale individuální. Věří různým mýtům, typu „jednou se mi to musí zhodnotit“ nebo „čím víc si nakoupím, tím mám větší šanci na úspěch“. Hlavním rizikem, které lidé vidí je ztráta peněz. Máme jich však mnohem více.
Jaká jsou ta další?
Určitě ztráta kontroly. Člověk začne zanedbávat sebe, své přátelé, rodinu, třeba i práci. Ztratí důvěru, má psychické nebo zdravotní problémy. Dříve nebo později se to podepíše i na fyzickém zdraví – nespavost, nechutenství, hubnutí nebo naopak přibírání na váze, přejídání, bolesti hlavy, zažívací obtíže, sexuální poruchy, a další.
Jak mohou lidé této situaci předejít?
Pokud se rozhodnou, že chtějí peníze investovat, doporučila bych si stanovit limit, jak časový, tak finanční, který tomu chci věnovat a dodržet ho. Být obezřetný k tomu, do čeho investuji, něco si nastudovat nebo se poradit s odborníkem. Pokud se mi něco nebude pozdávat, vyhledat pomoc.
Pracujete momentálně s někým, kdo bojuje se závislostí na investování?
Ano, pracuji. Těchto klientů zatím není mnoho, když to srovnám s klienty se závislostí na sázení a podobně. Čísla však rostou. Často se jedná o kombinaci sportovního sázení a investování. Obě činnosti mají společnou fantazii o snadném nabytí peněz a také obojí sytí vzrušení, adrenalin a riziko, které přináší líbivé pocity.
Jak se takovým klientům snažíte pomoct?
Záleží, s čím přichází klient. Pokud si přeje abstinovat, pomáhám mu s tím. Někdo chce jen pomoct udržet nějakou kontrolu, například dodržet stanovený finanční limit. U kontrolovaného investování pracuji s takzvaným deníkem kontrolovaného investování, který klient vyplňuje a nosí na každé sezení. Ze začátku je to o sebepoznání klienta, řešíme spolu například vztahy, jeho potřeby, pracujeme s klientovou sebedůvěrou nebo si třeba povídáme o emocích. Z mé praxe se ukazuje, že klienti jsou osobnostně laděni tak, že je přitahuje rizikovost, adrenalin. Proto se snažíme hledat takové oblasti v životě, kde to klient může nasytit, a přitom si neublížit. Například při sportu nebo nehazardních hrách. Je to prostě společné hledání a prozkoumávání bez hodnocení, založené na důvěře.
