Proč na řemeslníky neustále čekám, doprošuji se a pak zaplatím balík peněz?

A když se konečně dostaví, začnete se ptát, proč jste jim vlastně volali. A na konci toho všeho vám předloží fakturu, při jejímž čtení začnete přemýšlet, jestli by nebylo levnější přestěhovat se do jeskyně. Proč je to tak složité?

Jedním z hlavních důvodů, proč na řemeslníky musíme čekat tak dlouho, je jejich nedostatek. Kvalitních řemeslníků je zkrátka málo. Většina z nich má zakázky na měsíce dopředu a vůbec ne proto, že by byli líní nebo nechtěli pracovat. Je to spíš tím, že lidé, kteří umí skutečně dobře udělat střechu, opravit topení nebo položit dlažbu, jsou na trhu práce k nezaplacení. A bohužel jich moc není.

Když si představíte, že za poslední roky vzrostla poptávka po stavebních pracích, rekonstrukcích a dalších službách, zatímco počet řemeslníků zůstal stejný, je jasné, že se na každého nedostane hned. Ti nejlepší jsou zkrátka zaneprázdnění až po strop. A tak si musíte vystát svoji frontu.

Představte si, že jste po několika týdnech konečně dostali telefonát, že „pan Novák“ – ano, ten slavný instalatér, kterého doporučuje půlka vaší ulice – má čas. Místo oslavného přípitku vás ale čeká úplně jiná realita. Dohodnout se na termínu je skoro nadlidský úkol. Čas? „Někdy odpoledne, mezi jednou a šestou.“ No dobře. Den? „Příští týden, ale ještě vám dám vědět.“ Tady začíná opravdová zkouška trpělivosti.

Než se vůbec podaří sladit vaše diáře, už uběhlo několik týdnů. A když už se vám zdá, že je vše na dobré cestě, přijde den D – a pan Novák nepřijde. Nebo přijde, ale bez potřebného nářadí. Nebo si všimne, že je potřeba něco, co on „takhle z fleku nemá“. Vítejte ve světě komunikace s řemeslníky!

A teď to přijde. Řemeslník u vás konečně je, dělá svou práci, ale vy už tušíte, že to nebude levná záležitost. Obvykle totiž opravy nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo. „Víte, paninko, tohle není jenom o výměně trubky, tady musíme celé potrubí přeložit. A budete potřebovat novou pumpu.“ Taková věta je ekvivalentem k finančnímu infarktu.

Faktura se pak začne nafukovat jako balón. Každý šroubek, každý kus materiálu, každý úkon si žádá svůj příplatek. Na konci vám předloží částku, která vás přiměje zpochybnit nejen hodnotu vašeho domu, ale i hodnotu celé vaší existence. A proč vlastně? Vysvětlení je prosté: řemeslníci si dnes mohou dovolit si říct víc, protože vědí, že jsou vzácné zboží. A platíte nejen za jejich čas, ale i za jejich znalosti a schopnosti, které jsou na trhu práce cennější než zlato.

Tak co tedy dělat, když se ocitnete v této „řemeslnické pasti“? Možností moc není, ale pár triků vám možná pomůže. V první řadě se vyplatí vyhledávat doporučení od známých. Pokud někdo zná spolehlivého řemeslníka, držte se ho zuby nehty. Také je dobré domluvit si pevnou cenu předem, abyste alespoň trochu minimalizovali riziko nepříjemných překvapení na faktuře.

Pokud máte chuť experimentovat, můžete se také pokusit naučit se některé základní opravy sami. Možná zjistíte, že instalatérství nebo malování stěn není tak složité, jak se zdá. A když nic jiného, aspoň budete mít o to větší respekt k těm, kteří to dělají denně.

Proč tedy na řemeslníky neustále čekáte, doprošujete se a pak zaplatíte balík peněz? Protože žijeme v době, kdy je poctivé řemeslo vzácné a náročné na čas i peníze. Řemeslníci jsou přepracovaní, komunikace s nimi často vázne a ceny za jejich práci rostou. Ale pokud se na to podíváme z druhé strany, možná bychom měli být rádi, že ještě vůbec existují. Bez nich by naše domovy brzy připomínaly spíše ruiny než místa, kde chceme žít. Takže až příště budete čekat na pana Nováka, pamatujte si: lepší pozdě, než nikdy! A hlavně – začněte šetřit včas.