Kýče i skvosty Davida Černého: bizár v galerii, růžový traktor, pocta legendě a auta na hřebíku

Památník kapely Visací zámek

Právě přijíždím ke Stadionu Strahov v Praze 6 a v hlavě mi zní úryvek písničky od Visáčů:

Od roku 2022 tu totiž v ulici Vaníčkova stojí památník ke 40. výročí vzniku legendární kapely Visací zámek. Dílo Davida Černého tvoří na záda položený růžový traktor Zetor 40 s visacím zámkem místo předního kola.

Umístění památníku poblíž vysokoškolských strahovských kolejí není náhodné. Přímo na tomto místě dříve stál kiosek nazývaný „U Johna Debila“ (nebo také „U Johna de Billa“), u něhož se v 80. letech budoucí členové punkové kapely v době studií často scházeli a kapelu tu zformovali.

Plechový stánek jako jediné místo na strahovském kopci, kam se dalo v dané době jít na pivo a skutečná svérázná postava majitele stánku (pravým jménem Zdeněk Novák) se stali předlohou k punkovému songu „Stánek“.

Od památného místa legendární kapely procházím kolem tribun Strahovského stadionu, jejichž zchátralost ve mně budí úzkost a pocit beznaděje. Kéž by tribunám někdo vdechl nový život, aby se znovu začaly plnit diváky a fanoušky jako tomu bylo třeba při Sokolských sletech nebo koncertu Rolling Stones.

Současně zde obdivuji ventilační komíny Strahovského tunelu, které utváří panorama Prahy a kochám se nevšedními výhledy.

Cestou k dalšímu dílu míjím naši známou krásnou Petřínskou rozhlednu, abych dále z kopce pokračovala na Malou Stranu.

Pocta Věře Čáslavské – legendární gymnastce

Dorazila jsem k monumentální téměř desetimetrové soše z leštěné nerezové oceli zobrazující legendu sportovní gymnastiky a sedminásobnou olympijskou vítězku Věru Čáslavskou v gymnastických figurách. Umístění sochy na náměstíčku Tyršova domu v ulici Všehrdova na Malé Straně navazuje na skutečnost, že do této budovy, sídla České obce sokolské, Věra často chodívala cvičit.

Pohyblivá socha v českých barvách vznikla pro olympijské hry v Paříži, kde byla dočasně umístěna před Českým domem v parku La Villette.

Moderní a propracované dílo odráží sportovní úspěchy, životní postoje a kouzlo pohybu těla Věry Čáslavské. Pohyb sochy zajišťují elektrické pohony se složitým programem za využití rotace kolem tří os na principu kardanova závěsu. Pomalé, tiché a elegantní rotace tříbarevných postav věrně napodobují obdivuhodné gymnastické pózy slavné gymnastky.

Bohužel jsem pohyb sochy na vlastní oči neviděla a ani jsem se nikde nedozvěděla, zda se plastika pohybuje třeba v určitý čas nebo zda aktuálně vůbec funguje. Určitě by to byl úchvatný pohled.

Plastiky v italské restauraci

Z Malé Strany kráčím pozvolnými kroky až na Smíchovské nádraží ke komplexu italského obchodu, pekárny, cukrárny, kavárny a restaurace ve Strakonické 948/1. Prostor této restaurace s podobou tržnice a průchody do obchodu i pekárny jsem se odvážila navštívit s úmyslem pořídit jen pár fotek plastik Davida Černého rozmístěných především na trámech prostoru.

Co přesně sochy vyobrazující lidské postavy, anděla nebo močícího muže chtějí říct a za jakým účelem dílo vzniklo, jsem bohužel nikde nedohledala. Pak je tedy výklad na naší fantazii.

Maso – Červená auta

Dva velké kusy masa zavěšené na hřebících budovy MeetFactory na Smíchově. Toť má další zastávka. Ze Smíchovského nádraží jsem se svezla tramvají jednu stanici na Lihovar, odkud je můj cíl, budova kulturního centra v ulici Ke Sklárně 15, na dohled.

Vlastně se jedná o visící červená auta, která kusy masa na hřebících ztvárňují a sdělují, že automobily mají ve společnosti až výsostné postavení.

Za toto dílo získal v roce 2007 David Černý Cenu Jindřicha Chalupeckého. Tu si však nepřevzal nikterak slavnostně, přijal ji na chodníku před Veletržním palácem. Příčinou této situace se staly neshody s tehdejším ředitelem Národní galerie Milanem Knížákem.

Musoleum

Při příjezdu do stanice Lihovar jsem z okénka tramvaje vyhlížela nejen červené vozy na MeetFactory, ale také dům zdobený známým lezoucím miminem s mimozemským obličejem. Leze po fasádě památkově chráněné budovy varny bývalého lihovaru v ulici Nádražní 2, která nově slouží jako galerie letité tvorby Davida Černého. Vnitřní prostory tzv. Musolea jsem dnes nenavštívila, ale později doma jsem usedla k počítači a na internetu jsem dohledala alespoň malý průřez návštěvou tohoto místa ZDE.

Po zhlédnutí videa bych některé Černého galerijní kousky zařadila pod pojem bizarní. Zároveň se v prostorech galerie nachází také některá zmenšená díla z venkovních instalací jako je Londýnský posilovač nebo Quo vadis. Vně budovy můžeme vidět kromě mimin třeba u střechy zavěšeného Freuda nebo Pegase na balkóně.

Pětipatrová budova bývalé varny spolu s přilehlým komínem bývalé kotelny a dalšími provozními a správními stavbami Zlíchovského lihovaru chátraly více než 20 let. Budova varny a komín se staly památkově chráněnými. Při revitalizaci celého prostoru starého lihovaru se tyto dvě památky opravily a byl jim vdechnut nový život. Historická budova varny se transformovala na Musoleum, o němž Černý říká, že není muzeem, ale spíše mauzoleem nebo skladištěm jeho galerijní tvorby. Venkovní instalace pro něho mají podstatně větší význam.

Dnešní den odchází

Den se chýlí ke konci a s ním i mé dnešní putování. Tak zase příště. Pomalu se však blížím k závěru svých cest za skvosty i kýči Davida Černého a je mi z toho trošku smutno. Mé cesty a cíle mě baví a naplňují. Přináší mi zajímavá zjištění, poznávám nová místa nebo se pohybuji tam, kde jsem dlouho nebyla či vidím to, co jsem dříve přehlížela. Nacházím příběhy spojené s uměním, stavbami a místy, čímž objevuji mou milovanou Prahu z úplně nového úhlu.

Zdroje: iDnes - Pomník Visací zámek, Novinky.cz - Nevšední pomník, Pražský Patriot - Punkový pomník, David Černý - Visací zámek, David Černý - Věra Čáslavská, Novinky.cz - Pocta Věře Čáslavské, Wikipedia - Věra Čáslavská, Kudy z nudy - Italská restaurace, David Černý - Sochy v italské restauraci, David Černý - Musoleum, Wikipedia - Starý Zlíchovský lihovar, Wikipedia - Nový Lihovar Smíchov, David Černý - Maso na MeetFactory, Černý Tour - Maso, iDnes - Cena Jindřicha Chalupeckého za Maso