Článek
Žižkovský vysílač s miminky
Vyhlídku z Žižkovského vysílače v Mahlerových sadech Prahy 3 plánuji již dlouho a nyní v souvislosti s Černého sochami miminek přišla konečně ta správná chvíle.
Tyto sochy původně vznikly pro Muzeum moderního umění v Chicagu, následně putovaly do dalších států USA a také navštívily třeba Londýn, Kyjev nebo Berlín. V roce 2000 v rámci akce Praha – Evropské město kultury doputovalo deset miminek na Žižkovskou věž a o rok později se stala její stálou součástí.
Sochy obřích mimin mají nevinná batolecí tělíčka a namísto roztomilých obličejů jim je vtisknut jakýsi kód. Roztomilý a zároveň strašidelný vzhled iniciuje zamyšlení nad přitažlivým, a přitom děsivým technologickým pokrokem, který může lidskou společnost poškozovat.
Pohled na miminka na Žižkovském vysílači
Nemohu opomenout zajímavý příběh samotného Žižkovského vysílače
O potřebě vybudování výkonného rozhlasového a televizního vysílače pro obyvatele Prahy se diskutovalo od roku 1974. V tu dobu byla dočasným vysílačem Petřínská rozhledna a vedle ní se protlačoval návrh výstavby nového ocelového stožáru, čemuž zabránili památkáři.
Novým místem pro vysílací věž v roce 1983 byly vybrány tehdy zpustlé Mahlerovy sady na Žižkově. Z asi dvaceti architektonických návrhů na podobu věže vyhrál neotřelý nadčasový futuristický vzhled tří sloupů s kabinami připomínající startující raketu od architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a inženýra Alexe Béhma.
Žižkovský vysílač a značení zachované části Starého židovského hřbitova na Žižkově
Stavba začala v roce 1985 a neobešla se bez mnohých komplikací a sporů. Při výkopových pracích stavitelé nedbali na starý židovský hřbitov z konce 17. a 18. století, na jehož místě se stavba realizovala, a který Mahlerovy sady pod povrchem ukrývaly.
Od roku 1958 podléhalo pohřebiště jako kulturní památka ochraně památkářů. Zároveň měli mít památkáři a představitelé Židovské obce nad starým židovským hřbitovem na Žižkově při stavbě dohled a možnost vše zdokumentovat. Bohužel však došlo k naprosto necitlivému a devastujícímu nakládání s cennými hroby, náhrobky, a dokonce i lidskými ostatky. Jen malou část ostatků se podařilo zachránit a řádně pohřbít na Novém židovském hřbitově na Olšanech. Židovský hřbitov byl vybagrován a jeho velká část odvezena na skládku. Jen malou útěchou může být, že kousek Starého židovského hřbitova tu zůstal zachován dodnes.
Za plotem vedle vysílače zůstala jen malá část Starého židovského hřbitova
Výstavba pražské dominanty s výškou 216 metrů skončila v roce 1991. Na třech ocelobetonových konstrukcích jsou umístěny víceplášťové kabiny vytápěné odpadním teplem z vysílací techniky a chlazené komínovým efektem. Inspiraci v zaoblených tvarech pro kabiny našel architekt Aulický při návštěvě kotlárny Vítkovických železáren, kde podobné tvary běžně kovali z ocelových plátů.
Vysílání rozhlasových stanic v Žižkovské věži probíhá dosud, současně jsou zde umístěny vysílače mobilních operátorů a měří se tu také kvalita ovzduší.
Podle ankety serveru VirtualTourist.com z roku 2019 se Žižkovský vysílač umístil na druhém místě jako nejošklivější stavba světa. V popisku stavby si bylo možné přečíst:
Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou.
David Černý hodnotí vysílač jako něco divného protlačeného bolševikem. Architekt Aulický se zas vyjádřil, že Žižkovský vysílač vznikl navzdory komunistům. Vnímání pražské dominanty se velmi různí, stejně jako vnímání umění Davida Černého.
Památník vlasovcům
Dnešní slunečný den věnuji návštěvě pražské periferie Řeporyje. Výlet navíc spojuji s výpravou do krásné přírody nedalekého Dalejského a Prokopského údolí.
Výhled na lom Požáry v Dalejském údolí
Na náměstí v Řeporyjích chvíli tápu, než mi pomůže navigace v mobilu a zavede mě do krajní části Řeporyjského náměstí 19, kde se napojují ulice K Třebonicům a Smíchovská.
Socha památníku vlasovcům a pamětní deska v pražských Řeporyjích
Na pěkně upravené ploše a pod ochranou kamer tkví pamětní deska věnovaná Ruské osvobozenecké armádě a třímetrový nerezový sloup zakončený miniaturou sovětského tanku, na němž leží německá přilba. Socha vznikla v roce 2020 jako pomník k 75. výročí Pražského povstání a osvobození Československa.
Detail památníku vlasovcům na Řeporyjském náměstí
Bývalému starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému dal podnět k vybudování připomínky Pražského povstání významný historik Pavel Žáček. Zastupitelstvo Řeporyjí dílo schválilo a posléze se proti záměru vymezila ruská diplomacie a ruské velvyslanectví. Svérázný Pavel Novotný však Putinovi dopisem vzkázal, že s Ruskem o svém záměru nebude diskutovat.
Pamětní deska věnovaná Ruské osvobozenecké armádě
Na pamětní desce najdeme text popisující události z května 1945, kdy Ruská osvobozenecká armáda hostující v Řeporyjích výrazně pomohla při osvobození Prahy. Současně je na desce vyryt citát z knihy Souostroví Gulag od ruského spisovatele Alexandra Solženicyna:
Zdali všichni Češi pak pochopili, kteří Rusové zachránili jejich město?
Kavárna Mlýnská
Na Malé Straně u Kampy v ulici Všehrdova 14 lze objevit zapadlou spíše hospůdku než kavárnu. Před vstupem do podniku zaujme krásné mlýnské kolo a most přes Čertovku. V prostoru dominuje zábavný barový pult složený z artefaktů místních hostů zalitých do pryskyřice z výroby Davida Černého. Na stěnách jsou k vidění umělecká díla nebo zajímavá instalace filmových plakátů jako tomu bylo při mé návštěvě. Tento podnik prý rád navštěvoval Karel Schwarzenberg, ke kterému měl Černý velmi blízko.
Kavárna Mlýnská
Barový pult se mi bohužel nepodařilo vyfotografovat, protože jsem se prostě neodvážila. Seděli u něj hosté, za ním se pohybovali barmani a já na sebe nechtěla poutat pozornost. Vzhled barového pultu je k vidění ZDE.
Mlýnské kolo u domu Mlýnské kavárny a Čertovka
Po stopách Davida Černého, po nichž jsem zatím nekráčela
Do dalších měst za uměním Černého jsem zatím necestovala, ale rozhodně mi nastudování děl připravuje skvělé tipy, kam někdy zajet. Mým favoritem je zábavná socha Lupiče v Olomouci a velmi mě zaujal Český betlém v Mladé Boleslavi.
Loďka z dílny Davida Černého připlula do Pardubic v roce 2024. Tato interaktivní kinetická instalace v podobě papírové loďky jako pouťové houpačky stojí před revitalizovaným komplexem kulturního městského centra Automatické mlýny. Plastika se pohybuje houpáním za zvukového doprovodu, ale až po bezhotovostní platbě v hodnotě 50 – 5 000 Kč. Výše platby určuje intenzitu zážitku z pohybu loďky, ale hlavně veškerý finanční obnos takto získaný putuje na podporu školy Svítání, která pečuje o děti, mládež i dospělé se speciálními vzdělávacími potřebami.
Pes v psu v psu je čtyřmetrová socha z nerezové oceli se zrcadlovými povrchy. Hravá plastika ukazuje z určitého úhlu pohledu pouze dva psy a stojí v ulici Zámecká ve Veselí nad Moravou.
Lupič s odcizenou cennou soškou Karla Nepraše v batohu ručkuje na římse Muzea umění v Olomouci. Unikátní socha vymodelovaná robotem představuje lupiče se svým lupem na útěku z muzea, ale něco se zasekne. Nemůže se dostat z římsy dolů, a tak ručkuje sem a tam, funí a nadává hlasem Davida Kollera. Socha je poháněná dvěma speciálními motory Siemens a speciálním softwarem.
Rodinka pěti Krychloidů se zabydlela u hotelu Miura v Čeladné. Sousoší je z lesklých nerezových krychlí, jedná se o ženu na vodním prvku, muže opřeného o budovu, dítě na střeše a dvě lezoucí batolata uvnitř prostor hotelu.
V Techmanii Science Center v Plzni je umístěna plastika Entropa. Dílo s podtitulem „Stereotypy jsou bariéry, které je třeba odstranit“ vzniklo v souvislosti s českým předsednictvím v Radě Evropské unie v roce 2009. Plastika satiricky vyobrazuje jednotlivé státy evropské unie, např. Belgii jako napůl vyjedenou krabici pralinek.
V neobyčejnou autobusovou zastávku přepracoval David Černý svým uměním zastávku Sokolská u zdi v Liberci. Dílo se nazývá Hostina obrů, je složené ze stolu s předměty přímo souvisejícími s historií Liberce, a navíc slouží jako nevšední přístřešek zastávky, protože pod stůl si nejen děti rády zalezou.
Český Betlém odráží českou historii v režii Davida Černého, který ji dává zcela nový směr. Celkem čtyřicet kusů bronzových scenerií a postav má své místo v muzeu ŠKODA Auto v Mladé Boleslavi.
Toto však není z Černého tvorby zdaleka vše. Některá díla jsou putovní, jiná se skrývají v galerii a další se objevují v zahraničí, třeba v USA, Švýcarsku, Polsku nebo Austrálii.
Extravagance, která zůstala jen návrhem
Z návrhů děl kontroverzního umělce se některé kousky nerealizovaly, já zmíním dva dle mého zhodnocení nejbizarnější.
Na Národním divadle by podle návrhu mohla sedět socha onanujícího muže s názvem Národ sobě. Místo Kafkovy hlavy by zas před obchodním domem Quadrium na Národní třídě mohla být vybudována fontána třiceti penisů různých velikostí a tloušťky s tím největším uprostřed. Každý penis měl chrlit vodu a mít zabudovaný displej zobrazující jméno politika dle aktuálního složení politické scény.
Některá budoucí díla
Tvorba Davida Černého ve veřejném prostoru stále narůstá. Za zmínku stojí plánovaná výstavba multifunkčního mrakodrapu u stanice metra Nové Butovice v Praze 13. O výškovou budovu Top Tower se opře červeno-oranžový vrak lodi s výškou 135 metrů, čímž se celá tato stavba stane nejvyšší budovou v České republice.
Zelení prorostlý vrak ponese hlubší symbolické poselství spojené s dopady klimatické změny. Jeho podoba bude evokovat náraz lodi do budovy během silné bouře, která je důsledkem globálního oteplování.
Schváleným plánem je i realizace uměleckého propojení dvou plánovaných novostaveb v ulici Lihovarská ve Vysočanech. Umělec mezi budovy vtiskne sochu vykolejeného vlaku z pařížského nádraží Montparnasse z roku 1895 jako industriální odkaz této městské části a návaznost na historickou výrobou lokomotiv v továrně Kolben továrníkem Emilem Kolbenem.
Mé letní výpravy končí
Protože moc ráda cestuji, poznávám zajímavé, krásné, zvláštní a poučné, rozhodla jsem se toto léto zaměřit na umění nenáviděného i milovaného Davida Černého.
Absolvovala jsem hned několik výletů po Praze, které jsem zdokumentovala a popsala v pěti textech. Výsledkem mých cest jsou nejen zážitky, ale mnohem více.
Nabyla jsem vědomostí o hlubším významu Černého děl a jejich souvislostí, i o historii míst, staveb, událostí a osobností, zdokonaluji se v pražském místopisu a nacházím to, co jsem neznala nebo neviděla.
Mísí se ve mně mnoho pocitů… Smutek, že má mise končí, radost z poznání a obohacení, nadšení z pohybu při mých cestách, překvapení z mého zájmu o historii a natěšení na něco nového, co si mě zase najde.
Zdroje: Kudyznudy.cz - Žižkovská televizní věž, Český rozhlas - Kvůli Žižkovské věži zničen hřbitov, Wikipedia - Žižkovský vysílač, Černý - Miminka, Černý tour - Miminka, Drobné památky - Pomník padlým vlasovcům, Černý - Památník vlasovcům, Wikipedia - Pomník Ruské osvobozenecké armádě v Řeporyjích, Seznam Zprávy - Zastupitelstvo Řeporyjí jednomyslně odsouhlasilo pomník vlasovců, Český rozhlas - Bez pomoci vlasovců během Pražského povstání mohla Praha dopadnout jako Varšava, Český rozhlas - V pražských Řeporyjích bude vzpomínkové místo na padlé vlasovce, Černý tour - Další díla v Čechách, YouTube - Lupič Davida Černého, Novinky - Po budově muzea v Olomouci leze Lupič výtvarníka Davida Černého, Forbes - Vesmírná loď uprostřed Beskyd. Jak vznikl unikátní hotel plný umění, iDnes - Hotel v Beskydech vypadá jako vesmírná loď. Bydlí v něm Krychloidi, Černý - Zastávka v Liberci, Seznam Zprávy - Kavárny na Malé Straně
