Článek
Mrzí mě negativita a zloba, která se ve velkém ukazuje v diskuzích na vzpomínky o 17. listopadu 1989, jako třeba u tohoto článku Dobové fotky ukazují, jak před lety vzešla z totalitního zmaru naděje nebo u článku Ukradená revoluce. Dezinformace a konspirace o 17. listopadu.
Není mi to lhostejné, proto se musím vyjádřit po svém.
17. listopad 1989
Studenti svíčku Opletalovi zapálili
a totalitnímu režimu se postavili.
Tvrdému útoku složek čelili,
tím lidu odvahy do žil nalili.
Cinkot klíčů se vzduchem nesl,
nikdo z přítomných na mysli neklesl.
Soudržnost a zápas za svobodu spojoval,
lid pospolu za demokracii bojoval.
Radost v nové zítřky proudila davem,
vítězí teplo pravdy před lživým chladem.
Prezidentem se stal Václav Havel,
který na pravdě a lásce stavěl.
Václavákem Modlitba pro Martu zněla,
nejedna slza ukápnout chtěla.
Zahalen do sametu český lid stál,
přitom Bratříčku nevzlykej Karel Kryl hrál.
Vítězství symbolem „véčka“ zářilo,
komunistům nelidský úřad zmařilo.
Český i slovenský lid dostal volnost
a s ní i odpovědnost za vlastní hojnost.
Dnes si někteří dnešní doby neváží,
demokracii, vládu i lidi uráží.
Anonymita internetu nabije je kuráží
a zlobu či vlastní neúspěchy odráží.
Vzpomeňme na Náměšť, píseň svobody,
odhoďme všechny neshody.
Držme se víry, lásky, pravdy
a usměvavé tváře jsou tady.
Autorský text a autorská báseň za použití zdrojů: https://cesky.radio.cz/pisne-sametove-revoluce-8834601
