Článek
Spolek popíračů vědecky nezpochybnitelného globálního oteplování zvaný Motoristé sobě nikterak nepřekvapil. Ještě než byl jmenován oficiální ministr kultury Igor Červený, chopil se ministerstva i přes svou naprostou nekompetentnost a neodbornost Filip Turek a pustil se s okázalým klimatickým analfabetismem do aktivit, které by byly pro smích, kdyby ovšem neohrožovaly budoucnost nás všech a kdyby nás doslova neohrožovaly na životě. A pokračuje v tom i jako zmocněnec.
Vedením ministerstva životního prostředí byl tou dobou oficiálně pověřený Petr Macinka. Ten nejprve ohlásil konec klimatické krize, aby následně oznámil svůj záměr zrušit celé oddělení, které se na ministerstvu zabývá právě bojem za klima. Je to vlastně absurdní. Nejlepší mozky několik let pracují na tom, aby i naše země přispěla k tomu, aby globální oteplování nesežehlo život na naší jediné planetě na popel, poté přijde člověk, který z naprostého kverulantství a opožděně pubertální revolty (nechce se mi věřit, že by se opravdu našel někdo, kdo by nutnost bojovat s klimatickou změnou opravdu nevnímal) celé toto oddělení zruší. Asi jako kdyby na jazykovou katedru filosofické fakulty přišel někdo, kdo dává okázale najevo, že je analfabet, a ze dne na den propustil všechny profesory a docenty.
Ve svém článku se však nechci zabývat tím, co by měl dělat správný ministr životního prostředí, ale tím, co můžeme dělat my, demokraticky smýšlející občanská společnost. Studenti, o jejichž budoucnost jde v ochraně klimatu především, už dali jasně najevo, co si o nevzdělancích na ministerstvech myslí, masivními demonstracemi. Ale co dělat dále?
Pokud ministr životního prostředí, ať už je jím kdokoli z těch tří, nehodlá konat, musíme konat my sami. Ochrana klimatu je pro většinu společnosti (u voličů demokratických stran je to až 100 %) prioritou číslo jedna. Pojďme to tedy dokázat.
Pojďme v každém městě i v každé větší vesnici zřídit něco jako klimatické milice. V každé společnosti je minimálně 50 % lidí, kterým na ochraně klimatu záleží. Snad kromě nejmenších vesnic, které zaostávají ve vzdělanosti svého přestárlého obyvatelstva. Věřím, že z této poloviny lidí se najde dost těch, kteří v boji proti globálnímu oteplování nechtějí jen sedět se založenýma rukama, ale budou ochotni podnikat i akce, které k ochraně planety přispějí.
Jak by takové klimatické milice fungovaly? Především by se dívaly kolem sebe. A sledovaly by, kdo v jejich okolí vypouští do vzduchu emise, kdo se chová nezodpovědně a kdo na klima vyloženě kašle. Může to být zdejší továrna. Může to být soused, z jehož baráku stále vychází komínem kouř. Může to být ten, kdo jezdí autem více, než je potřeba. Může to být i mládež zapalující zbytečně ohně při společenských akcích, jako je pálení čarodějnic. Může to být někdo, kdo pořádá grilovačky, kde se ve velkém pojídá maso.
Pokud se na každém místě dokáže zmobilizovat dostatečně velká parta sdružená v klimatických milicích, pak může proti takovým lidem i zakročit. Samozřejmě v rámci zákonných mantinelů. Lidové milice mohou navštívit ředitele oné neekologické fabriky a v zasedací místnosti mu klást nepříjemné otázky. Mohou navštívit souseda topícího uhlím a seznámit ho s jinými alternativami topení. Mohou tomu, kdo nadměrně jezdí autem, přinést jízdní řád hromadné dopravy. Mohou bojkotovat společenské akce, na kterých se to neodpovědným chováním hemží, či přímo přispět k tomu, aby se nepořádaly. Mohou znepříjemnit i onu grilovačku. Anebo ji naopak zpříjemnit tím, že donesou jídlo, jehož požívání planetu tak nepoškozuje, například nejrůznější veganské potraviny.
Je mnoho možností. Důležité je, že není nutné dělat tyto aktivity konfliktně, ale naopak přinášet pozitivní příklady. Jistě, neekologicky se chovajícímu jedinci by mělo být setkání s klimatickými milicemi nepříjemné, ale prioritou by mělo být především to, aby si odnesl poučení.
Věřím, že se u nás najde dostatečné množství odhodlaných lidí, zejména z řad mládeže, kteří budou ochotni vzít povinnosti naší země vůči ochraně planety za správný konec a od demonstrací přejít ke konkrétním činům a skutečnému aktivismu.
