Článek
Hybridní válka neprobíhá pouze prostřednictvím dezinformačních webů a hromadných emailů, ale především formou komentářů na sociálních sítích. I když řada demokratických profilů přistoupila k tomu, že je mohou komentovat jen ověření sledovatelé stránky, stále zde zůstává jeden zdánlivě nenápadný, ale ve skutečnosti velice nebezpečný nástroj.
V současné době je jedním z nejpodceňovanějších nástrojů psychologické destabilizace společnosti výsměšný facebookový smajlík „Haha“.
Na první pohled jde o banalitu. O emotikon. O internetový folklór. Jenže právě v tom spočívá nebezpečí moderních hybridních operací: agresor se schovává za ironii, nadsázku a „pouhý vtip“.
Demokracie pod palbou posměchu
Typickým příkladem byla situace z dnešního rána, kdy regionální média a občanské iniciativy informovaly o demonstracích na podporu veřejnoprávních médií. Pod příspěvky se okamžitě objevily desítky až stovky výsměšných reakcí „Haha“, a to i na stránkách, kde provozovatelé z bezpečnostních důvodů raději zakázali komentáře.
Tyto profily informující o demonstracích na podporu veřejnoprávních médií na mě vyskočily 18.5. mezi 8.15 a 8.30 ráno. A stav reakcí pod nimi byl právě takový:
Je nutno říci, že na mě vyskočily i profily jednotlivců a účastníků těchto demonstrací, kde byla bilance příznivější.
Právě zde se ukazuje zásadní problém. Zatímco komentáře lze moderovat, mazat či vypnout, výsměšný smajlík funguje jako jakási digitální partyzánská zbraň. Uživatel nemusí napsat jedinou větu, nemusí argumentovat, nemusí nést odpovědnost. Stačí jediné kliknutí — a veřejný prostor je zaplaven cynismem, pohrdáním a kolektivním výsměchem vůči demokratickým hodnotám.
Emoční sabotáž veřejného prostoru
Psychologové dlouhodobě upozorňují, že opakovaný veřejný posměch má silný demoralizační účinek. Nejde o svobodu názoru, ale o cílenou emoční manipulaci.
Výsměšný smajlík:
1. zesměšňuje občanskou angažovanost,
2. relativizuje obranu demokratických institucí,
3. vytváří dojem, že solidarita je trapná,
4. normalizuje cynismus jako dominantní společenský postoj.
V digitálním prostoru se tak postupně vytváří atmosféra, v níž je „cool“ ničemu nevěřit, všemu se smát a každého, kdo hájí demokratické principy, označit za naivního hlupáka.
A právě v takové atmosféře se extremistům a autoritářům tradičně daří nejlépe.
Demokratické instituce aktivně komunikují, dodržují pravidla a nesou odpovědnost za obsah. Oproti tomu digitální troll nemusí nic. Pouze klikne na „Haha“.
Tento mechanismus je mimořádně efektivní právě proto, že obchází klasické nástroje moderace. Je to dokonalý nástroj pasivně-agresivní delegitimizace veřejné debaty.
Není čas otevřít debatu?
Možná nastal okamžik položit si otázku, zda by platformy jako Facebook neměly přehodnotit samotnou existenci výsměšné reakce u veřejně-politických témat.
Nikdo samozřejmě nechce cenzuru humoru. Ale stejně jako existují pravidla proti nenávistným symbolům či koordinovaným dezinformačním kampaním, je legitimní diskutovat i o tom, zda masově zneužívaný výsměšný smajlík nezačal plnit funkci hybridní zbraně proti demokratické kultuře.
Demokracie totiž nemusí padnout jen pod tanky.
