Článek
Přiznám se, že jsem měl tento článek napsaný předem, neboť jsem očekával, že naše demokracie je natolik silná, že se dokáže se svým škůdcem vypořádat. Nestalo se, vliv komunistických a proruských sil je stále příliš silný. Přesto jsem se rozhodl publikovat článek v původní podobě. Nechť každý čtenář posoudí, o co lépe by se nám žilo, kdyby demokratické instituce opravdu fungovaly a dokázaly se vypořádat s nejrůznějšími rozvraceči.
Jsem nesmírně rád, že v tuto chvíli už mohu napsat, že svoboda, demokracie, liberalismus a evropské hodnoty zvítězily nad jedincem, jenž by chtěl výsad demokracie používat v boji proti hodnotám, které jsme povinni chránit a které skutečně budeme chránit velmi důsledně a důrazně.
V dezinformačních kruzích a v nejrůznějších spolcích toužících po rozvratu naší demokracie bude jistě tento proces, kdy se demokracie dokáže uchránit před jejími škůdci, předmětem kritiky. Není divu. Ti, kteří nás chtějí svést na scestí, nás chtějí vidět jako bezbranné. Ale jejich čas skončil a my si s nimi poradíme. Přesto budou zkoušet nejrůznějšími argumenty podkopávat důvěru v opatření, které jsme v zájmu udržení našich svobod a hodnot učinili. Rozhodl jsem se na jejich námitky reagovat předem.
Je dovoleno zúčastnit se demonstrace?
Dozajista ano. Ale to neznamená, že budeme přihlížet, jak někdo demonstruje za něco, co je v rozporu s naším ukotvením v západních strukturách a kde se podkopává důvěra v naše spojence.
Je dovoleno šířit ekonomické myšlenky, které jsou v rozporu se současnými evropskými trendy a odvolávají se na přežité poučky o kapitalismu a volném trhu?
Ano, takové myšlenky je zatím stále ještě dovoleno šířit. Ale to neznamená, že demokratické instituce, jako jsou univerzity či městská zastupitelstva, jsou povinny šíření takových myšlenek poskytovat svůj prostor v posluchárnách škol či na veřejných prostranstvích.
Je dovoleno stýkat se se závadovými osobami a rozvraceči demokratického zřízení?
I toto je dovoleno. Ale kdo se s takovými osobami stýká, ten musí být také připraven nést důsledky, přijmout trest a demokratické společnosti své chování splatit. A být připraven na to, že jej demokratická společnost nikdy nepřijme do svého středu.
Je v pořádku vyhazovat někoho z práce kvůli politickým postojům?
Také jste měli na jazyku slovo ne? Není divu. Otázku jsem položil záměrně manipulativně, aby se i čtenář chytl do této pasti, neboť mu bude evokovat předlistopadovou dobu. A jak to tedy je? Samozřejmě, že je to v pořádku. Naopak je v naprostém nepořádku přijímat do zaměstnání jedince se závadovými a toxickými názory, kterým nezáleží na rozvoji liberální demokracie a ukotvení v demokratickém společenství.
Pojďme tedy v tichosti oslavit toto vítězství demokracie a sbírejme energii na další boje proti toxickým osobám, které stále ještě v nezanedbatelném počtu působí ve veřejných institucích.
