Zachránce moderního umění - Šahíd Išmahál

Šahíd Išmahál připlul do Evropy v roce 2015, když mu bylo 14 let. Po mnoha útrapách se dostal do Francie, kde se musel potýkat s částečnou nedůvěrou ze strany tamní společnosti. Dnes ale sám přiznává, že bez těch ústrků by nedošel do současného stavu svého poznání a mysli. A právě díky tomu na nás může působit prostřednictvím svých výtvarných děl. Pojďme si představit jeho čtyři obrazy z kolekce „Společně“.

Tento obraz nepatří k těm nejznámějším, ale je prvním, který byl vystavován hned v několika prestižních galeriích po celé Francii. Autor zde již našel styl, který se stane typickým pro jeho tvorbu. Nepůsobí na nás ještě tak naléhavě jako Šahídova pozdější díla, ale už zde cítíme, že nám chce autor něco sdělit, byť poměrně jednoduchým způsobem, který se ještě neoprostil od dětského a mladistvého pohledu na svět.

O rok později přichází Šahíd Išmahál s druhým obrazem ze své kolekce „Společně“. Rozvíjí zde svůj styl, ale stává se zde o něco složitějším a spletitějším. Kolorit okolního světa v něm vyvolává pocity určitého zacyklení i stereotypu, zřejmě proto zde můžeme najít pravidelné uspořádání barev. Tento obraz už se dostal do galerií po celém světě, kde zanechal hluboký dojem ve všech milovnících umění. Nezodpovězenou záhadou je ono oranžové pole, které se zcela vymyká z oné neúprosné pravidelnosti. Sám autor dosud neprozradil, co jej vedlo k tomuto neotřelému zásahu do jinak pravidelně uspořádaného celku. Každopádně signalizuje určitý neklid i touhu vymanit se z šedi všedního dne a laciného kýče.

Odborná výtvarná obec očekávala, s čím přijde Šahíd Išmahál v roce 2020. K překvapení všech se ale odmlčel, aby se po intenzivním ponoření do inspirace vrátil v roce 2021 se svým vrcholným dílem, které obletělo celý svět a které daleko přesáhlo svět výtvarného umění. O tomto obrazu byly popsány tisíce odborných i popularizačních textů a zná jej i ten, kdo se o výtvarné umění nezajímá. Jednotlivé linky zde získávají více zakřivení a signalizují určité znepokojení z toho, co přijde, co lze očekávat od vnějšího světa a od budoucnosti. Je to osud, nebezpečí, kterému společnost čelí, osobní nejistota? Určitou kaňkou na všeobecném nadšení z tohoto díla je to, že laická veřejnost jej přijala jako určitou módu a Šahíd se dodnes nevyrovnal s tím, že se původní sdělení tohoto díla ztrácí pod nánosem popartového pozlátka.

Znechucení z komercializace a nepochopení svého vrcholného díla se promítlo do obrazu z roku 2022. Pryč jsou rovné či mírně oblé linie. Rozervanost a životní zklamání autora se promítá do ostrých zakřivení, které na obdivovatele díla působí obzvlášť zneklidňujícím dojmem. Co se děje s duší Šahída, jehož předchozí dílo obletělo celý svět? Co nám chce sdělit? Kam se vyvíjí jeho myšlenky? Kudy bude vedena jeho ruka při malování příštího obrazu? Nabízí malou jiskru naděje ono miniaturní nevyplněné bílé pole, které jakoby záměrně sdělovalo, že práce ještě není dokončena? Zneklidňujících otázek je zde mnohem více. Musíme věřit, že se Šahíd Išmahál vypořádá se svými vnitřními démony a nadále bude inspirovat celý svět výtvarného umění.