Článek
Další díl oblíbené StarDance je za námi a míříme do finále, které Česká televize odvysílá v sobotu 16. prosince. Tentokrát už bez talentované Ivy Kubelkové, byť spolu s partnerem Martinem Prágrem po celou dobu předváděla skvělé výkony. Poslední večer tak možná nebude tak vyrovnaný, jak se mohlo vzhledem k předpokládaným výsledkům zdát.
Nečekané vypadnutí
Většina diváků, kteří soutěž s napětím sledují, měla jasno. Byla skálopevně přesvědčena, že v semifinále se rozloučíme s Vavřincem Hradilkem, který nepodává tak skvělé výkony jako jeho konkurenti, respektive konkurentky. Tanečnice, které se probojovaly až do předposledního kola, disponují talentem i ladností, proto se výsledek zdál být předem jasný. Jenže, to by nesmělo jít o soutěž, kterou významně ovlivňuje jedna důležitá proměnná, a tou jsou nálady, city a sympatie diváků. Jen díky tomuto aspektu se v soutěži zuby nehty držel těžkopádný netanečník Josef Maršálek. Také do předposledního kola diváci vstoupili jako „deus ex machina“ a rozhodli. Po doplňujícím tanci a dalším hlasování vyřadili Kubelkovou, která by za jiných okolností zřejmě měla své jisté. Rozhodující vystoupení se tentokrát povedlo oběma párům, ale kdyby diváci přihlédli i k předchozím výkonům, jednoduše by museli dát přednost Kubelkové s Prágrem. Jenže divák nemá vždy jen smysl pro spravedlnost, ale má rád také harmonii a rovnováhu. Ta by byla značně narušena ve chvíli, kdyby se do finále dostaly výhradně ženy. Vyváženost, kdy budou soupeřit dvě ženské hvězdy proti jedné mužské, zbaví finálový večer rizika jednotvárnosti a možné nudy. Svou roli nepochybně sehrál i fakt, že soutěžní esemesky odesílají především ženy a ty mají pro sympaťáka Vávru jistě větší slabost než pro stále krásnou a vždy dokonalou Ivu.
Nezbytné ingredience
Moderátoři, kteří na začátku předvedli prapodivné taneční kreace, nepřekvapili. Vtípky jsou podobně trapné jako jsou ty, kterými nás každý pátek a sobotu večer zásobuje Karel Šíp ve své Všechnopárty. Páteční a sobotní pořady České televize jsou pro mne obvyklým důvodem, proč ji v tyto kritické dny raději nezapínat. Výjimkou je právě StarDance, které z různých důvodů většinou neodolám. I přesto, že samotná soutěžní show do velké míry připomíná velké normalizační zábavné večery, byť jde o britskou licenci. To není z mé hlavy, ale upozornili mne na to Michal Stehlík a Martin Groman, což jsou autoři podcastu o historii s názvem Přepište dějiny! Jde o velmi trefný postřeh. StarDance je vlastně novým Televarieté, které v 70. a 80. letech minulého století moderovali Vladimír Dvořák a Jiřina Bohdalová. Šlo o pořad založený na populárním moderátorském páru, který se vzájemně neustále dobírá a občas sehraje nějakou scénku „ze života“. Doplňují jej varietní vystoupení umělců a artistů. Tyto stránky má i StarDance, nicméně v té navíc jako diváci rozhodujeme o tom, jak bude pořad pokračovat. I to má ale svůj předobraz v normalizační zábavě. V seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka diváci hlasovali pomocí rozsvěcení a zhasínaní světel ve svých obývácích, jak se má děj vyvíjet dále. V elektrárnách pak prý měřili, jaká je v danou chvíli spotřeba elektrického proudu a podle toho se přizpůsobil děj příběhu. Zkrátka, něco jako dnešní hlasování pomocí esemesek. Tenkrát to sice byla trochu „bouda“ na diváky, protože ve skutečnosti spotřebu energie nikdo neměřil, ale svůj úkol to splnilo. Diváci byli napnutí a zároveň měli pocit, že o něčem důležitém rozhodují. Dvě důležité ingredience, které jsou zjevně nezbytnými charakteristikami úspěšné televizní zábavy v jakékoliv době. StarDance tak zjevně má vše, co potřebuje k úspěchu a sledovanosti. A navíc nám možná připomíná „staré časy“, které patřily velkým televizním show, jež sledovali úplně všichni a diskuse o nich nás pak přirozeně spojovaly.
