Článek
Mám kamarádku, se kterou jsem se před časem seznámila na dětském hřišti. Má dvě dcery, starší je téměř na den stejně stará s mou dcerkou. Mladší se narodila v lednu, v současnosti jí jsou dva roky a osm měsíců. Do školky by mohla nastoupit už nyní, protože u nás je tento rok dostatek míst. Její Nelinka je navíc velmi živé a společenské dítě, které vyhledává společnost jiných dětí, a to klidně i starších. Navíc je také tzv. odplenkována, čímž by pro školku odpadla povinnost přebalovat, čemuž se často brání. Kamarádka tak s jistou nadějí na brzký návrat do práce v květnu zapsala dcerku do školky a netrpělivě čekala na verdikt.
Držíme jí místo
Rozhodnutí o přijetí přišlo už v červnu. Nelinka je sice přijata do školky, ale začít může chodit až v lednu. Do té doby jí paní ředitelka bude držet místo. Nicméně, školkovné musí začít platit už nyní, a to ve vyšší 600 korun měsíčně. „Stát vám to vrátí na daních. Můžete uplatnit školkovné pro odečet,“ uklidnila ji paní ředitelka, když se kamarádka podivila, že by měla platit poplatek za pouhé držení místa. Na přijetí dítěte, které ještě nedovršilo věku tří let, prý nejsou zařízeni. „A na vás v práci stejně počkají do třetích narozenin vaší dcery. O to nemusíte mít strach,“ upozornila ředitelka kamarádku. To je sice pravda, ale maminka Nelinky pracuje v oboru, který se rychle vyvíjí a ona má obavu, že jí po téměř šestiletém nuceném pobytu doma v práci tzv. ujede vlak.
Je zjevné, že sni po letech se nic nemění. Školky na dvouleté děti nejsou připravené nebo spíše nejsou ochotné dítě přijmout. Právní nárok na přijetí k předškolnímu vzdělávání sice nemají, pokud ale ředitel má dostatečnou kapacitu, přijmout ho může. V dokumentech ministerstva školství se dočteme, že „Přijímání dětí ve věku od 2 do 3 let do mateřských škol je však stále možné, avšak mateřská škola by v případě jejich přijetí měla zajistit náležité podmínky, které jsou popsány v tomto materiálu a následně rozvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV).“ Co to konkrétně znamená? Například to, že ve školce budou i hračky vhodné pro děti do tří let, atrakce na hřišti budou používány pouze dětmi, pro jejich věkovou kategorii jsou určeny a další požadavky se týkají především hygienických záležitostí. Ředitel může, ale nemusí školku dovybavit nočníky a přebalovacími pulty. Rozhodnutí o přijetí neodplenkovaných dětí je stále na něm.
Běžná, ale nečestná praxe
Ve zmíněném ministerském dokumentu se dále dočítám, že „O přijetí dítěte do mateřské školy vždy rozhoduje ředitel mateřské školy (§ 34 odst. 3 školského zákona). Rozhodnutím o přijetí (ve správním řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění) se každé přijaté dítě stává dítětem mateřské školy se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími.“ Zdá se mi, že řeč zákonů hovoří poměrně jasně. Pokud byla Nelinka do školky přijata, měla by ji také navštěvovat. Tvrzení paní ředitelky, že její maminka má platit školkovné jako poplatek za držení místa je nesmyslné a nepodložené. Nic takového neexistuje. Poplatek za předškolní vzdělávání musí školky dokonce snižovat i v době prázdnin, kdy se děti dostaví do školky třeba jen na několik dnů.
Popsaná situace je ale běžnou praxí mnoha školek. Rodiče tento poplatek raději uhradí, aby měli jistotu, že během školního roku budou mít dítě kam umístit. Je to neetická praktika, na kterou přistupujeme jen proto, že systém nedokázal zajistit dostatek míst v předškolních zařízeních. To rodiče tak staví do situace, kdy si raději nechají líbit nečestné jednání. Přistoupila na to i má kamarádka a maminka Nelinky. Další půlrok tak zůstane zcela zbytečně doma a s ní mnoho dalších žen, které by už dávno mohly pracovat a platit daně z příjmu. Ty by politici při troše imaginace mohli použít třeba na výstavbu nových školek.
