Článek
Francouzi trpí méně často akutními srdečními příhodami, než lidé žijící v jiných vyspělých zemích. Děje se tak navzdory tomu, že konzumuj více živočišných tuků než lidé v jiných zemích. Oblíbenými pochoutkami, se kterými tamní kuchyně často pracuje, jsou sádlo, máslo a vepřové maso. Právě ty byly dlouhodobě považovány za hlavní viníky arteriosklerózy a následně i akutního infarktu myokardu či cévní mozkové příhody. Jenže kupříkladu ve Spojených státech amerických, kde lidé konzumují mnohem více rostlinných tuků, je výskyt těchto chorob mnohem častější (v 90. letech měly tyto příhody postihovat třikrát více Američanů než Francouzů). To je důvodem, proč byl tento fenomén nazván francouzským paradoxem.
Vinaři si mnuli ruce
Nejde o nové zjištění. Prvně si tohoto hlavolamu, který dodnes není definitivně rozluštěn, všiml irský lékař Samuel Black už v roce 1819. Lékařští vědci si jím ale začali lámat hlavu až o století později. Jedním z vysvětlení, kterému mnozí věří dodnes, je tvrzení, že nižším výskytem kardiovaskulárních chorob je pravidelná konzumace červeného vína. S touto teorií přišel v roce 1992 francouzský lékař Serge Renaud, který ji zmínil v americkém pořadu 60 minutes. Francouzští vinaři si po jeho odvysílání mnuli ruce, protože nárůst poptávky po tomto alkoholickém nápoji prudce vzrostla. Značně populární je tato teorie i v Česku, tím spíše, že jejími zastánci dlouho byli i čeští lékaři. Jedním z nich byl i profesor kardiologie Milan Šamánek, který na toto téma dokonce napsal knihu a před několika lety tuto teorii zopakoval v televizním pořadu Na plovárně. Tvrdil, že mírné pití vína zabrání předchází nejen infarktům a mrtvicím, ale i cukrovce a navíc prospívá zejména starým lidem, kteří jsou díky tomuto nápoji pohyblivější a lépe jim funguje i mozek. A co považoval za mírné popíjení? U mužů jsou to prý čtyři deci vína denně a ženy by měly pít polovinu. Důležité je podle něj pít minimálně pět dní v týdnu, ale ideálem je každodenní pití. Šamánkovo vysvětlení francouzského paradoxu u nás prezentují především vinaři, kteří se dodnes zaklínají zdravotními benefity nápoje, který produkují. Nicméně sám Šamánek přitom v svých 74 letech absolvoval transplantaci srdce, dožil se pak však úctyhodných 89 let.
Nicméně teorie o pozitivním vlivu červeného vína, které obsahuje látku resveratrol, které byly pozitivní účinky připisovány především, nikdy nebyla potvrzena a dnes se od ní lékaři spíše odklánějí. Zatímco pozitivní účinky vína prokázány nebyly, alkohol byl potvrzen jako nezpochybnitelný karcinogen a podle odborníků neexistuje ani nic, co by se z tohoto hlediska dalo nazvat bezpečnou hranicí pití. Navíc velká mezinárodní studie z roku 2015, kde bylo zkoumáno 43 dvojčat, prokázala, že ten, kdo pije jednu sklenku vína, má o 34 procent vyšší pravděpodobnost, že jej postihne cévní mozková příhoda, než ten, kdo nepije ani polovinu tohoto množství.
Máslo a sádlo
Červené víno tedy nejspíše není příčinou toho, proč v USA umírá na infarkt myokardu 145,3 člověka, zatímco ve Francii to je jen 78,7 člověka na 100 tisíc lidí. Mimochodem v Česku je to 200,8 člověka na 100 tisíc lidí. Klíčem k vysvětlení tohoto jevu bude pravděpodobněji fakt, že Francouzi sice konzumují živočišné tuky ve větší míře, nicméně vyhýbají se těm rafinovaným a konzumují značné množství zeleniny. Jejich strava se nejen mimořádně chutná, ale také se částečně podobá té nízkosacharidové, která je - jak název napovídá - založena na nižším příjmu sacharidů, ale relativně vysokém příjmu bílkovin a tuků. Na vznik kardiovaskulárních chorob nemají vliv jen živočišné tuky, ale spíše jejich vysoký příjem spolu s vysokými dávkami rafinovaného cukru a sacharidů. Právě česká kuchyně je na sacharidech postavená a USA, kde se dobře daří fastfoodům, kde se ke smažení používají rafinované oleje a do jídla se přidávají vysoké dávky cukru. I české stravovací zvyky se vlivem nových zjištění týkající se vhodnosti konzumace živočišných tuků mění a na našich stolech se sádlo a máslo začaly znovu ve zvýšené míře objevovat. Ostatně, takové máslo je mimo jiné rozhodně chutnější než margarín.
Každopádně na vědecké vysvětlení francouzského paradoxu stále čekáme. Snad se ho brzy dočkáme.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Francouzsk%C3%BD_paradox
https://cnn.iprima.cz/deset-tisic-kroku-denne-a-vino-jako-lek-kardiolog-vyvratil-myty-o-prevenci-problemu-se-srdcem-444086
https://www.telegraph.co.uk/news/health/news/11377207/One-glass-of-wine-increases-stroke-risk-by-third.html
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/alkohol-rakovina-datova-zurnalistika-lancet-odborna-studie-nadmerne-piti_2108050600_krz
https://ourworldindata.org/grapher/cardiovascular-disease-death-rates?tab=table#sources-and-processing
https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/tahanice-o-tuky-ktere-jsou-zdrave-a-cim-si-namazat-chleba.A190520_115820_dobra-chut_ape
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25178568/
https://www.euro.cz/clanky/margarin-maslo-co-je-zdravejsi-odbornici-1460056/
https://www.stobklub.cz/clanek/co-je-horsi-cukr-nebo-tuk-/
https://www.cukrovka.cz/co-jist-a-co-nejist
