Blažek se nikdy nebál: Diag Human, daňové podvody Arabů, bitcoin i exekuce v Brně

Lze najít společné jmenovatele v  kauze Opencard, dětské pornografii na Ředitelství silnic a dálnic, daňových podvodech arabských podnikatelů z Brna v letech 2008 a 2010, kauze privatizace městských bytů v Brně, kauze Diag Human a bitcoinové kauze?

V dnešním textu vás skrze hluboce ozdrojovaný a až téměř detektivní počin provedu počátky kariér Pavla Blažka, Jiřího Bergera, Zbyňka Stanjury, Radomíra Daňhela a dalších, kteří dnes vystupují jako aktéři bitcoinového fiaska na Ministerstvu spravedlnosti s dalekosáhlými důsledky na budoucí rozložení sil napříč politickou reprezentací.

Tento text mne stál mnoho hodin práce a současně s článkem jsem sestavil i detailní sumarizaci zdrojů a propojení hlavních aktérů, které rád poskytnu investigativně-novinářské obci.

Ačkoli byl Radomír Daňhel Blažkovým podřízeným, vždy to tak nebylo. Před rokem 2011 zaměstnával Pavla Blažka a jeho manželku právě Radomír Daňhel ve své firmě DEUP s.r.o.

Firma DEUP, jejíž majitel byl Radomír Daňhel (náměstek ministra spravedlnosti jmenovaný Pavlem Blažkem), zpracovávala účetnictví propojeným firmám podnikatelů Husseina Rekhema a Samana El‑Talabaniho. Tyto firmy vystavěly fiktivní exportní řetězce (2008–2010) s opakovanými žádostmi o vrácení DPH bez skutečného vývozu – stát přišel o stovky milionů korun.

Pavel Blažek a jeho manželka Alena byli oba externími spolupracovníky firmy DEUP Radomíra Daňhela, podle experů si museli být vědomi - minimálně sám Daňhel - podvodů a fiktivních obchodních operací. V roce 2008 ale poprvé zasáhlo státní zastupitelství, které Radomíra Daňhela předvolalo nikoli jako obviněného, ale jako svědka a ten potvrdil, že jeho účetní firma oběma daňovým podvodníkům zpracovávala účetnictví na základě poskytnutých dokladů a o machinacích nikdo ze zůčastněných nevěděl. Svědectví sehrálo svou roli a všichni tři unikli stíhání.

Reálně účetní firma ale samotné podklady kompiluje, odpovídá za ně a při podezření z trestné činnosti je právě akreditovaný účetní nebo firma tou entitou, která za správnost podkladů odpovídá.

Pavel Blažek a Radomír Daňhel tak již v minulosti unikli o vlásek, když v pozici zpracovatelů účetnictví odsouzeným daňovým podvodníkům vystupoval dnes již odstupivší náměstek ministra Blažka, Radomír Daňhel, pouze jako svěděk.

Dva přátelé, Daňhel i Blažek, spolu ale neobchodovali poprvé. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti zaměstnával manželé Blažkovy nejen při kompletaci účetnictví osouzeným daňovým podvodníkům, spojení existovalo již dříve. V roce 2001 prodal Blažek coby insolvenční správce majetek padlé firmy Komplet právě Daňhelovi skrze jím vlastněnou společnost Breas. Ministr spravedlnosti v demisi ale neprodával v roli insolvenčního správce majetek padlých firem svému zaměstnavateli pouze jednou, stalo se tak v několika případech.

Přátelé Blažek a Daňhel ale mají na svědomí i jednu z nejhorších probíhajících arbitráží v historii České republiky, kauzu Diag Human, kde bylo rozhodnuto o vyplcení odškodného podnikateli Šťávovi ve výši přes 17 miliard korun. Zapomíná se, že to byl právě Pavel Blažek, kdo obhajoval Českou republiku ačkoli stát disponoval jasnými stanovisky, že jde o prohraný spor. Znalecký posudek ke sporu za několik milionů zpracovala opět firma DEUP Radomíra Daňhela - a stát se šel prostřednictvím Pavla Blažka soudit znovu. Výsledek dnes známe.

Vláda se roku 2000 usnesla na ukončení sporu a vyplacení odškodného ve výši maximálně dvou miliard korun podnikateli Josefu Šťávovi. Ministr Fišer ale usnesení nerespektoval a najal si Pavla Blažka jako advokáta. Blažek následně zpochybnil již hotové znalecké posudky odsouhlasené oběma stranami sporu (!) a nechal vypracovat posudek nový - samozřejmě za třicetinásobnou cenu od svého přítele Daňhela. Nové odborné stanovisko stálo 5,25 milionu korun a dnes již víme, že bylo arbitrážním soudem odmítnuto v plném rozsahu.

Tímto posudkem a zřejmě i mnoha právnickými hodinami na faktuře Blažkovo neslavné angažmá ve sporu s Diag Human skončilo. Již v době Blažkova jmenování byl totiž schválen zákon o Úřadu pro zastoupení státu ve věcech majetkových, díky kterému bylo angažování soukromých advokátů v mezinárodních arbitrážích do budoucna vyloučeno. Pavel Blažek tak obhajoval stát proti platnému usnesení vlády, zpochybnil znalecké posudky i možnost smíru a objednal další nákladný znalecký posudek od svého přítele Daňhela a své manželky, která v Daňhelově firmě působila.

Ve své další kariéře ale nebyl Pavel Blažek vnímán pozitivně ani premiéry ODS Nečasem a Topolánkem, oba jej registrovali jako vlivnou zákulisní osobnost brněnské ODS i potenciální hrozbu.

V letech 2008 až 2013 dominovali ODS a celostátní politice tři muži - Jiří Paroubek, Petr Nečas a Mirek Topolánek. Oba zmínění premiéři za ODS Blažkovi nikdy nevěřili, museli ale respektovat jeho vliv a schopnost budovat nemožné koalice ve složitém prostředí často protichůdných zájmů. Dnes již legendární koalice v Brně z roku 2010 vstoupila do historie. ODS odmítla své partnery z řad TOP09 i Lidovců a raději uzavřela podivnou koalici ODS+ČSSD, kdy Blažkem vyjednaná koalice získala většinu radních a umožnila ČSSD dále pokračovat ve vládě skrze primátora Romana Onderku. Pavel Blažek byl tím, kdo koalici protlačil, vyjednal a patřičně odměnil své příznivce lukrativními místy ve vedení města.

Sám Blažek se v roce 2010 stal radním na městské části Brno-střed. Radním byl ale i v osmi předchozích letech, kdy jeho manželka Alena Blažková, soudní exekutorka, získávala 90 % kontraktů plynoucí z pohledávek městské části. Blažek opět sdělil, že neví o žádném problému a angažmá manželky nevnímá jako problematické - Brno podle jeho slov nemohlo jiného exekutora sehnat. Pavel Blažek ale nepůsobil jen v pozici radního, zísal vlivné místo v dozorčí radě státního podniku Lesy ČR a nebyla to opozice, ale premiér Petr Nečas v roce 2010, kdo Blažka odvolal - sdělil suše, že nemůže brněnskému členovi ODS věřit a má podezření, že některé tendry státního podniku manipuluje skrze své kontakty v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podezření ale nikdy nevedla k Blažkovu odsouzení, lídr ODS zůstal právně čistý.

V Brně tehdy proběhly dvě vysokoprofilové kauzy lobbingu a úplatkářství, jejichž viníky obhajoval právě Kárim Titz. Jednalo se u kauzy ,,Štopl“ a ,,Hrubá“, oba obvinění podléhali Pavlu Blažkovi jako radnímu i jako předsedovi místní buňky ODS. Oba obviněné hájil dnes již známý Kárim Titz, Blažkův spolužák z právních studií.

V období let 2010 až 2012 vznikla dnes již legendární přezdívka Don Pablo, kterou Pavel Blažek dokonce i přijal za svou. Bývalý ministr spravedlnosti ale musel v roce 2020 čelit další nepříjemné kauze v Brně - šlo o kupčení s městskými byty a Kárim Titz se v roli zachránce objevil znovu.

Po vypuknutí kauzy kupčení s městskými byty, do které byla zapletena Markéta Vaňková, Radomír Daňhel i Pavel Blažek se objevil problém v podobě korunního svědka Pavla Hubálka. Ten začal popisovat systém korupčních praktik a jmenoval primátorku, Blažka i Daňhela jako klíčové osobnosti této klientelistické sítě. Dokonce uvedl, že Vaňkové předával peníze v hotovosti jako provize za machinace s bytovými jednotkami.

A zde přichází znovu na scénu advokát Kárim Titz v dvojroli. Nejprve po vypuknutí kauzy obhajoval samotného Pavla Hubálka. Ten ale začal vypovídat a usilovat o statut spolupracujícího svědka. Jakmile Hubálek vypovídal, Kárim Titz otočil a napadl jeho výpověď jako nevěrohodnou a poukazoval u spolupracujícího obviněného dokonce na možnou existenci duševní choroby. Hubálka výpověď Titze znevěrohodnila a v kauze s byty opět politici ODS unikli obvinění.

Advokát Titz tak zachránil Pavla Blažka, Radomíra Daňhela a později i Markétu Vaňkovou v letech 2010, 2013 a 2020. Server Hospodářské noviny dále upozorňuje, že Titz často Ministerstvo spravedlnosti navštěvoval a jednání probíhala v kancelářích náměstka Daňhela i ministra Blažka - zdroj je uvedený pod článkem.

Ve výše uvedených odstavcích existuje doklad o koordinaci Radomíra Daňhela, který Pavla Blažka i jeho manželku zaměstnával a oběma manžely. Dále je zmapována činnost i vliv samotného Blažka uvnitř ODS a existuje i spojení mezi Blažkovými stranickými podřízenými a Kárimem Titzem, který je v Brně hájil. Pavel Blažek i Radomír Daňhel již v minulosti čelili podezření ze spolupráce při daňových podvodech a vždy unikli bez trestu. Nelze tak předpokládat, že by oba zmínění vzhledem k výše uvedeným skutečnostem mohli přistupovat ve vyšších a zodpovědnějších pozicicích k pochybným transakcím lehkovážně. Oba mají zkušenosti se soudním přelíčením a oba se již účastnili situací, kdy jejich klienti pochybné transakce sami prováděli. Blažek sám byl vnímán premiéry Topolánkem i Nečasem jako stínový kmotr a vlivná figura uvnitř brněnské ODS. Oba premiéři mu nedůvěřovali a Topolánek jej jmenoval jako potenciální hrozbu, Nečas jej pak odvolal z Lesů ČR kvůli nedůvěryhodnosti.

Na scénu přichází Jiří Berger. Druhý zmíněný poskytoval v minulosti ODS odborné rady a znalecké posudky. Podobně jako v případě posudků Daňhela, se i ty Bergerovy ukázaly jako vadné, to ale politikům nevadilo a služby Bergera objednávali bez výběrových řízení znovu a znovu. Jde o desítky milionů korun.

Nejprve ale o Bergerovi a jeho podnikání. Jiří Berger vlastní dvě společnosti, jedna se jmenuje fractal s.r.o. a druhá příhodně e-fractal s.r.o. První je cestovní kanceláří a druhá poskytuje odborné kozultace včetně znaleckých posudků.

Zastavme se ale u soudního znalce z bitcoinové kauzy dříve, v roce 2009. Tehdy začíná znalec v oboru kybernetiky Berger prověřovat propletence v kauze Opencard. Jeho zjištění neukazují nekalý záměr, následně je ale soudem označeno jako vadné a Praha v důsledku platí milionové pokuty. I tak si ale hlavní město Jiřího Bergera najímá z nepochopitelných důvodu v letech 2010 a 2015 znovu, aby potvrdil tu samou tezi jako předtím.

Znalec Berger má sídlo na stejné adrese, jako firma spojovaná s Romanem Janouškem. Praha i Jiří Berger ale tuto skutečnost označují jako náhodu. Znalec Berger přitom podle magistrátu Prahy nesplňoval příslušnou kvalifikaci, i tak ale město objednalo jeho služby rovnou třikrát a se stejným výsledkem - výběr dodavatele v kauze Opencard byl v pořádku. Paradoxem je, že Jiří Berger podle informací médií ani nedisponoval potřebnou kvalifikací v oboru.

První zmapované angažmá bitcoinového znalce je přinějmenenším kontroverzní a stát za jeho chybnou činnost platil pokuty.

Druhá aktivita Jiřího Bergera probíhá na Ředitelství silnic a dálnic po roce 2012. Tehdejší výkonný ředitel Martin Hála byl obviněn za držení dětské pornografie i z manipulování stamilionovými tendry. Je nutné uvést, že v té době Ministerstvo dopravy řídil Zbyněk Stanjura a ačkoli byl na resortu teprve chvíli, kauza mu doslova vybuchla v rukou a Hálovo působení bylo středobodem veřejné debaty i vzhledem ke kontroverzím dřívějších ministrů Aleše Řebíčka za ODS a Víta Bárty za Věci veřejné.

Berger zasáhl znovu a konstatoval ve znaleckém posudku, že diskety se závadným obsahem nalezené u Hály, mohl nastrčit kdokoli a nelze prokázat, že data na disky nahrál konkrétně Hála. Takovou tezi by šlo uplatnit u jakéhokoli digitálního nosiče kdekoli, tato verze ale u soudu obsála a Hála byl i díky Bergerovi osvobozen.

V kauzách Opencard i ŘSD tak Jiří Berger dodával znalecké posudky, které i přes jejich prokázané vady vždy obviněným zajistily maximální prostor pro pochybnosti ohledně možného provinění a ačkoli Praha platila milionové pokuty právě kvůli vadné práci znalců, všichni aktéři v obou kauzách dosáhli vítězství a vina jim nikdy nebyla prokázána.

Pokud znalec dodá vadný posudek, za který stát zaplatí milionové pokuty, zřejmě by neměl dohlížet na klíčové systémy Generálního finančního ředitelství, Ministerstva financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, nebo ano?

Posledním zainteresovaným politikem v bitcoinové kauze je Zbyněk Stanjura. Potvrdil své vědomí o pochybné transakci a prý Pavlovi Blažkovi radil, aby dar nepřijímal. Lze ale věřit Stanjurovi ve chvíli, kdy transakci vyřizoval jeho vlastní poradce?

Jiří Berger totiž v době otevírání bitcoinové peněženky působil v mnoha rolích a vykonával poradenské služby pro Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Jaké služby znalec státu poskytoval? Při práci pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jde o pozoruhodné objednávky. Každá z nich je totiž stejná a pokaždé znalec vyfakturuje 27 mandays (pracovních dnů) za totožné činnosti s cenou 388 410 Kč. Totožné činnosti, hodiny i cenu vyfakturoval znalec 11. 6. 2024, 4. 9. 2024, 11. 2. 2025 a 6. 5. 2025. Rámcová smlouva na konzultační služby pro ÚZSVM byla Jiřímu Bergerovi přidělena bez výběrového řízení, stejně jako ostatní zakázky pro GFŘ, Ministerstvo financí i Ministerstvo dopravy.

Stát si tak najímá jako garanta ICT služeb klíčových státních finančních institucí Jiřího Bergera. Činí tak napřímo a s vědomím jeho minulého kontroverzního působení v kauzách Opencard i ŘSD. Objednávky služeb jsou vágní, totožné a fakturovaná cena i hodiny zůstávají napříč zakázkami i roky 2024 a 2025 stejné, minimálně v případě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Jiří Berger má přitom ve firmě pouze dva zaměstnance - sebe a svou manželku Jarmilu, jak vyplývá z účetní závěrky za rok 2024. I tak je ale schopen dodávat státu stovky hodin služeb akreditovaného znalce a fakturovat jen za rok 2024 státu souhrnně přes 10 milionů korun.

Nyní, po vyčerpávajícím výčtu kontroverzních kauz od roku 2001 do současnosti, lze plně pochopit propojení účastníků bitcoinové kauzy a vazby mezi jednotlivými aktéry.

Optikou minulých kauz lze konstatovat následující: Při otevírání bitcoinové peněženky odsouzeného drogového dealera působili na straně státu i odsouzeného staří známí s kontroverzní minulostí. Vazby lze popsat následovně a vycházejí z výše ozdrojovaných skutečností.

U peněženky drogového dealera obsahující přes 10 miliard korun se tak sešli staří známí z Brna a poradce ministra Stanjury. Pavel Blažek ale podle svých slov o závadnosti svého jednání nevěděl, Zbyněk Stanjura o všem věděl pouze z doslechu a nikomu nebylo podezřelé, že transakci zajišťuje strana drogového dealera. Úplně zapadá fakt, že sám znalec Berger jako poradce ministra by minimálně mohl zvážit své angažmá ve prospěch odsouzeného zločince ve chvíli, kdy souběžně vykonává poradenské služby pro klíčová státní ministerstva.

Bitcoinová kauza je tak jen špičkou ledovce navazující na četná angažmá Pavla Blažka i Radomíra Daňhela, kteří spolu zastupovali daňové podvodníky a dokázali se i obohatit na nejdražší mezinárodní arbitráži České republiky. Vždy unikli podezření i díky angažmá Kárima Titze, který pokaždé přispěchal členům brněnské ODS na pomoc. Zbyněk Stanjura pak angažoval jako garanta svého poradce, který se nechal zaplatit drogovým dealerem a přehlédl většinu prostředků na účtech. Sám Berger také v minulosti způsobil státu škody a i přesto zvládl získat kontrakty bez výběrového řízení za desítky milionů.

Nad bitcoiny se tak sešla parta starých známých a přátel, kteří spolu již v minulosti mnoho podobných pochybných akcí provedli. Bitcoinová kauza je tak derniérou dekád spolupráce hlavních aktérů a bezpochyby i největší akcí, kterou společně všichni účastníci realizovali.

Vyvození politické odpovědnosti je v tomto případě příliš málo a je nutné rozkrýt motivace, komunikaci a úmysly všech zúčastněných do nejmenších detailů.